Wedrichovský dům - obchodní dům Te - Ta

Uvedený dům stojí na velmi významném místě, ale také na rozhraní bývalých působišť hrnčířů a pracovníků textilního průmyslu v tomto městském předměstí. Hrnčířské ulici a celému okolí se věnuji samostatně. Zatím jen zmíním historický, ale i dnešní, název vybíhající ulice z Hrnčířské, na jejímž nároží dům číslo popisné 737 stojí. Ulice nese název Barvířská, je zde tedy s textilní výrobou evidentní úzká spojitost. Původními majiteli domu byla rodina podnikající právě v tomto oboru, i když před stavbou domu na tomto místě se zde pravděpodobně nějaký objekt nacházel, ovšem neznámého účelu. Zmiňovanou rodinou jsou Wedrichové, o kterých pochází první zmínka z roku 1790. Na počátku tohoto roku, jak prozrazuje datum na kupní smlouvě, dne 2. ledna prodává Franz Wedrich dům s přilehlým prostranstvím a poplatnou loučkou Wenzelu Wedrichovi za 1320 zlatých. V této době patrně stála pouze nejstarší část domu, tedy střední část kolen průjezdu, napravo za okrajem použitého snímku. Tak lze soudit podle kresby z roku 1875, kdy ještě je v místech části domu nejblíže k mostu pouze malý plácek. Protože se rodině podnikání dařilo, rozrostla se zdejší výroba a s ní í jejich dům do dnešních rozměrů a nakonec byla výroba přenesena do nově postavené továrny na druhém břehu řeky, pozdějších kasáren, kterým se budu také samostatně věnovat. Dům po té již výrobním účelům pravděpodobně přestal sloužit ale členové rodiny zde bydleli stále. Rodina Wedrichových mizí z historie města se smrtí posledního místního člena rodiny Heinricha, který zemřel 7.11.1904. Již jsem psal o tak zvaném Wedrichově muzeu v samostatném článku, který má s Heinrichem přímou spojitost.

Pohlednice Libora Kadlece s pohledem z Mostecké ulice do Hrnčířské v roce 1916:

Snímek s pohledem z OD Banco do Hrnčířské ulice dne 3.12.2008:

V následujících letech se v domě usídlil se svou firmou mechanik Adolf Schmidt. Ten roku 1870 založil firmu zabývající se obchodem a servisem různých mechanických výrobků. Jak hlásaly reklamní materiály firmy, podnik disponoval jedním z největších českých skladů šicích strojů, jízdních kol, motorových vozidel, mléčných odstředivek, máselnic, praček z nejlepších místních a zahraničních továren a jedinou lipskou odbornou servisní dílnou v těchto oborech. Filiálky firmy byly v České Kamenici, Mimoni, Cvikově. V roce 1925 se také u cesty objevil stojan Benzintankstellen s cedulkou Torpedo. Je viditelný i na dobové fotografii.

Obchodní dům Te-Ta přibližně okolo roku 1940:

Pohled k mostu přes Ploučnici 25.8.2007:

V roce 1935 zřídila v tomto domě svůj obchodní dům pražská firma Te - Ta. Vývěsní štít prodejny hlásal, že “Kvalitní nástroje zajistí dobrou kvalitu výrobkům”. Tradice prodeje konfekce zde zůstala zachována i po válce pod názvem Jiskra. Na počátku roku 1961 se v dobovém záznamu lze dočíst: „Pro stále rostoucí zájem pracujících občanů našeho města o oděvy a konfekční výrobky, již nevyhovovala prodejna na Gottwaldově třídě. Kupující a prodavačky se doslova tísnili ve dvou nevyhovujících místnostech. Adaptací bývalého obchodního domu Jiskra u nového mostu přes Ploučnici byly získány krásné místnosti a výlohy. Obchod byl otevřen 2.ledna 1961. Adaptaci financoval státní podnik Oděvy v Ústí n.L. částkou cca 600 tisíc Kčs”. Již dříve byl v domě zřízen kvůli vzrůstajícímu provozu na okolo jdoucí komunikaci průchod rohem domu, tam kde bývala výloha a to během výstavby mostu přes Ploučnici v letech 1955-56.

Sice také o vedlejším mostě připravuji samostatný materiál, ale přesto musím upozornit na jednu skutečnost, která je na uvedené dvojici snímku dobře postřehnutelná. Jedná se o probíhající osu mostu a potažmo osu komunikace. Dnešní most lomí probíhající cestu na pravém břehu řeky, kdežto jeho předchůdce lomil osu cesty na levém břehu. I když je pravdou, že markantnější byla tato skutečnost v době, kdy i prostor dnešní „hlavní” křižovatky byl jen městskou ulicí s domy na obou stranách.

Mapka - toto místo je zde