Budova českých národních škol v České Lípě

Dlouholetý boj za zřízení české školy ve městě byl korunován již jejím zřízením v roce 1919. Ale dovršením mnohaletého úsilí bylo až postavení nové budovy. Pro tuto stavbu byly získány pozemky na podmáčených lukách, pravidelně zaplavovaných. V době stavby byla sice již řeka spoutána regulací, ale je třeba si uvědomit, že do těchto míst byla svedena veškerá voda z luk od Svárova a od Kopečku a tato místa byla tehdy podstatně vodnatější, než je tomu dnes, kdy je místo luk hustá zástavba. Z tohoto důvodu bylo nutné před samotnou výstavbou budovy, vybudovat betonovou vanu, na které škola stojí. Základní kámen byl slavnostně uložen 28.6.1931 za účasti ministra školství Dr. Ivan Dérera. Autorem projektu stavby byl architekt Petr Kropáček (* 14. 7. 1889  † 10. 9. 1931), který je znám svými návrhy budov bez ozdobných prvků. Zřejmě nejznámější, jím navrženou stavbou, je vila prezidenta Dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.

Základní kámen a připravená slavnost den před uložením, tedy 27.6.1931:

Usazený základní kámen nedlouho po skončení slavnosti 28.6.1931:

Oba snímky mi zapůjčil ze svého archivu pan Jaroslav Panáček mladší. Na základním kameni byl nápis „Českým dětem 1931” , který byl odstraněn podle vzpomínek pana Jaroslava Panáčka staršího ihned po okupaci německou armádou. Dnes je základní kámen v podezdívce školní budovy znatelný stále. Jen ten nápis schází. Tento vyhlazený kámen je umístěn mezi šestým a sedmým sklepním okénkem od levé strany budovy, tedy od Merkuru.

Obnovený nápis na původním základním kamenu zachycený 25. dubna 2020:

Školy byly otevřeny 28.10.1932 u příležitosti státního svátku a za účasti přibližně 3000 lidí. Název školní budovy je v množném čísle, protože se jednalo o školu národní a měšťanskou, ale také o dívčí a chlapeckou. V budově byla také škola mateřská a hudební. U školy byla postavena rohová patrová vila se dvěma ředitelskými byty, v dnešní Eliášově ulici. Obsazeno bylo však jen jedno ředitelské místo a to Otakarem Houserem. Při výběru z významných českých osobností, vhodných k pojmenování nového školního ústavu, byl počátkem roku 1933 vybrán zakladatel českého Sokola Dr. Miroslav Tyrš (*17. září 1832 Děčín  † 8. srpna 1884 Ötz, Tyrolsko). Dozajista při výběru sehrál úlohu fakt, že byly školy otevřeny v době 100. výročí narození této významné české osobnosti.

Budova českých národních škol v době svého dokončení:

Stejné místo 6.10.2007:

A ještě na snímku Jaroslava Topinky dne 26.5.1980:

Stavba slouží svému účelu stále. Jen ke konci II. světové války byl v budově zřízen lazaret. Ještě když jsem končil školní docházku v této škole roku 1982, byly učebny nejvyššího patra bíle vykachlíkované. Údajně proto, že zde byly operační sály, ale nemám to věrohodně potvrzeno. Jméno ústavu také bylo na mnoho poválečných let změněno. Přesto se pojmenování „Tyršovka” používalo v běžné mluvě stále. Oficiálně se tento název škole vrátil po roce 1990.

Pohled z ulice ČSA krátce po dokončení:

Takřka tentýž záběr, ale dne 6.10.2007:

V levé části nového snímku schází roh nárožní budovy, který se mi do záběru nevešel. Rohová budova dnes stojí a stále má i balkonky viditelné na původním snímku. Škola dnes stojí v Mánesově ulici, která nese toto jméno od roku 1945. Původní pojmenování ulice od roku 1914 bylo Mozartova. V té době zde ale bylo opravdu jen pár jednopatrových domků a to ještě jen v úseku mezi Hrnčířskou a dnešní ulicí ČS armády.

Mapka - toto místo je zde