Ulice Pod Holým vrchem - Kahlenbergstrasse.

Západní stranu ulice u města tvořila pětice secesních bytových domů postavených v letech 1902 - 1905 českolipskou stavební firmou John & Jisba. Ve štítech domů byly jména starých německých měst, někde i s letopočtem. Od prvního domu v záběru bylo Alt-Heidelberg s letopočtem 1904, Nürnberg, Lindau, Bregenz a poslední nápis se mi nepodařilo zatím nikde zjistit. Dnes zbyly jen letopočty. Poslední dům již nestojí vůbec. Na dnes prvním domě v ulici, posledním v mém záběru, je letopočet 1905. Chybějící dům byl zbořen v roce 1966 při stavbě silnice. Hned na začátku ulice na pravé straně z tohoto pohledu, což bohužel není patrno stával dům s koloniálem Antona Rösslera, jež byl později v nárožním domě přes ulici, viz kapitola Roh Děčínské a ulice Pod Holým vrchem.

Řadové domy v ulici Pod Holým vrchem v roce 1912 a 4. 7. 2010:

Na protější straně ulice proti řadě domů byl na jejím rohu již zmiňovaný dům se zahradou za níž vedla cestička svahem dolů a přes louku alejí k dřevěné lávce přes Ploučnici. Druhou stranu cestičky vymezoval pozemek vily, která zde stojí dodnes. Ještě v padesátých letech minulého století starostlivé matky nabádaly své dcery, aby cestou do kina chodily ze Slovanky spíše městem než tak zvaným Wiesenbergelem. Důvodem byla obava z cesty odlehlými loukami za městem. Lidové pojmenování pocházelo ještě z dob předválečných a znamenalo něco jako v češtině luka, či cesta v lukách, případně skrytá cesta v lukách. Oficiálně používaný název na pohlednicích byl Wiesensteig, tedy luční pěšina. Významy slovních složenin jsou si dosti podobné a oba vystihují ráz prostoru u řeky, kde je dnes silnice a stadion.

Ulice je zmiňována již roku 1785 jako cesta na Holý vrch. Dnešní název Pod Holým vrchem se začal užívat okolo roku 1870 a v průběhu let se jméno již neměnilo. Je jednou z mála ulic, jejíž jméno se používá nejdéle a její název nepodléhal ani módním vlnám a výstřelkům či politickým směrům. I když německý název by se dal překládat i jako Holáková ulice, používaný i dnes v hovorové mluvě. Ulice měla na začátku 20. století charakter ulice na kraji města, tedy až na svůj počátek u Zádušní ulice (Paní Zdislavy). Byla zde však minimálně jedna velice důležitá stavba, kterou byla městská nemocnice, před sto lety opravdu na kraji města. Ještě v části ulice blíže k městu si mimo jiných zde postavil svůj dům majitel vyhlášené tiskárny Johan Künstner, dnes stále stojící. A nesmím zapomínat i na hlavní komunikační spojení ke kapli, později hostinci a vyhlídce na Holém vrchu, kdysi lemovanou křížovou cestou.

Kahlenbergstrasse na pohlednici prošlé r.1914 a ulice Pod Holým vrchem dne 22.4.2007:

Mapka - toto místo je zde