Hostinec Údolí Josafat - Wedrichovo museum

Hostinec byl zřízen okolo roku 1800 na konci ulice Havlíčkovy, nedaleko křížení s ulicí Roháče z Dubé. Tenkrát se jednalo o ulice Parkstraße, U Sadů, a Ziegelteichgassel, U Cihlářského rybníka, později Schützenstraße, Střelecká ulice. Rybník býval v místech dnešního parku v části u města. Hostinec dostal biblické jméno Zum Thal Josaphat, V Údolí Josafat. Pojmenování pravděpodobně souviselo s nedalekým židovským hřbitovem, kde se pohřbívalo snad již od roku 1479 do roku 1905, kdy byl zřízen nový židovský hřbitov. Za napoleonských válek roku 1813 sloužil hostinec jako druhá nemocnice ve městě. V dalších letech je hostinec uváděn spíše více jako soukromý dům, než jako veřejný hostinec.

Budova původního hostince nedlouho před demolicí asi okolo roku 1970:

Konec Havlíčkovy ulice dne 26. 2. 2011:

Asi v roce 1849 je na přilehlém pozemku mezi svahem a cestou k židovskému hřbitovu, pozdější ulicí Roháče z Dubé, postavena budova nového rozlehlého a jistě tehdy moderního hostince. Byly zde pořádány soukromé slavnosti, později některé hudební večery a po zboření Zámečku v Mariánské ulici téměř všechny. V roce 1898 se zde konala zakládající valná hromada německého tělocvičného spolku Vorwärts, Vpřed. V té době již nesl hostinec zkrácený název Thal Restauration.

Hostinec Údolí Josafat na pohlednici prošlé poštou v roce 1901:

Stav prostoru po bývalé stavbě dne 14.4.2007:

V roce 2010 upravený prostor dne 19. 3. 2011:

Budovu koupil v roce 1904 pro umístění své knihovny a rozsáhlé,převážně vlastivědné sbírky, krátce před svou smrtí českolipský továrník Heinrich Wedrich (*1835 †7.11.1904). Tyto sbírky po své smrti odkázal městu včetně prostředků na jejich údržbu i s podmínkou instalace své busty u vchodu do nově zřízeného muzea a knihovny, otevřené po rekonstrukci 10.11. 1906.
Během této rekonstrukce byl nad vchodem zbudován  nový štít s nápisem Sbírky a knihovna Heinricha Wedricha - Heinrich Wedrich`sche Sammlungen Bibliothek. Část zmíněných sbírek se po II. svět. válce staly základem sbírek českolipského muzea, kde jsou některé z těchto exponátů k vidění i dnes. Bohužel budova po válce stále chátrala a i přes snahu některých pracovníků muzea i některých občanských sdružení, byla budova zbořena v roce 1982, kdy už byla v havarijním stavu. Do konce roku 1976 byla majetkem okresního muzea, které zde mělo depozitář. V roce 1977 objekt přavzala Okresní organizace bytového hospodářství se záměrem rekonstrukce pro potřeby Mototechny. Ale Okresní stavební podnik nenašel potřebné finanční prostředky, rekonstrukce zahájena nebyla a tak byl konec neodvratný.

Jak je vidět na detailním snímku budovy, byla některá okna osazena zvláštními plastickými či vypouklými skly. Po válce se kolemjdoucí ulice v této její části uvádí jako ulice U musea.

Na předešlém dobovém snímku je nejmarkantnějším vodítkem v prostoru zídka v levém dolním rohu snímku. Ta je sice opravovaná, ale jak je viditelné zejména dále v ohybu, jedná se o původní pískovcovou zeď zpevňující terénní vyvýšeninu, jak je vidět i na původní pohlednici. Na této vyvýšenine v ohybu stával tehdy také velký dům, ale dnes tam stojí dům o dost větší.

Heinrich Wedrich`sche Sammlungen und Bibliothek na pohlednici z roku 1909:

Museu v počínajícím stadiu chátrání zachycené okolo roku 1950:

Parkovací plochy v místech bývalé rozlehlé budovy 14. 4. 2007:

Kruhový objezd mezi čtyřmi ulicemi 19. 3. 2011:

Vracím se ještě k postupnému vývoji stavby. Na předešlých snímcích je stav budovy zachycený na pohlednicích a snímcích v rozmezí více jak sta let. Vznik původního snímku lze umístit mezi roky 1906 až1909. Na prvních třech snímcích je již jediným vodítkem pouze strom v pravé části snímku. Jeho naklonění je myslím nezaměnitelné. Ještě lépe je to vidět na pohlednici z 50. let, ale na posledním snímku už i tento poslední živý, i když němý, svědek doby schází. Z celého komplexu zbyly jen schody do svahu ke hřišti, původně za rozlehlou budovou ve tvaru U, dnes stupínky vlastně do nikam. A také zde ještě nalezneme zbytečky zídek v místech starší budovy, lépe řečeno zbytky za ní stojící stodoly, která byla stržena v desolátním stavu roku 1958.

Dnes je zjevné, že demolice byla zcela zbytečná i přes některé informace, ve kterých se pravilo, že budova brání výstavbě vnitřního městského okruhu. Z něho v podstatě byla uskutečněna pouze spojka kolem parku na sídliště sever v roce 1992. Průtah měl dále pokračovat přes dopravní hřiště k ulici Děčínské. Jen si tak říkám, zda vybudováním budovy OV KSČ, tzv. Bílého domu, nedali soudruzi jasně najevo, že tudy cesta dál nikdy nepovede. V této lokalitě byl dokonce plánován tunel pod Střelnicí, vyusťující před sídlištěm Sever. Ještě do roku 1997 toto bylo stále v územním plánu. Je tudy také plánováno zkapacitnění Českokamenické ulice. Ale plánů by bylo, jen si nejsem jist, zda jsou všechny rozumné. Každopádně poslední kruhová úprava tento prostor vcelku zkulturnila a zřejmě na dalších několik desetiletí se vzhled místa ustálil.

Mapka - toto místo je zde