Kreuzgasse - Křížová ulice

Dlouhou Moskevskou ulici jsem rozdělil na tři části a v této kapitole se věnuji tak zvané vnější části ulice. Původní název Kreuzgasse, tedy Křížová ulice se objevuje v listinách již v roce 1502. Důvod k pojmenování ulice, městské brány stojící v této ulici mezi dnešními domy 19 a 22 a vlastně celého předměstí je zřejmý a již několikrát zmiňovaný. Je jím zde stojící kostel starý takřka jak město samo, který je zasvěcen Sv. Kříži. Ulice se dělila městskou branou na vnitřní a vnější, později se stala dělícím bodem křižovatka s dnešní ulicí Jiráskovou. Jednotné pojmenování s rozlišením na vnitřní a vnější vydrželo do roku 1850, kdy vnější část dostává jméno Ferdinandstraße, Ferdinandova třída. Pojmenování bylo zvoleno na počest rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (*19.4.1793 Vídeň — †29.6.1875 Praha), krále uherského a posledního korunovaného českého krále, který často pobýval v Zákupech. Je to onen bývalý císař, o kterém se zmiňuji v kapitole Hlavní nádraží pod jménem Ferdinand V., kteréhožto jména také užíval. Toto pojmenování ulice vydrželo do roku 1925, kdy ve snaze postupně odstranit upomínky na habsburskou monarchii bylo přistoupeno zpět k pojmenování na ulici Křížovou. Za okupace dochází k 29.1.1939 na pojmenování SA Straße, což se pochopitelně mění v roce 1945, kdy se sjednocuje pojmenování pro celou ulici na třídu Libereckou a v roce 1946 na Moskevskou v celé její délce od centra až k pivovaru pod nemocnicí.

Ferdinandstraße gegen Alt Leipa zu v roce 1902:

Z Moskevské ulice k pivovaru a Staré Lípě 27.4.2008:

Procházku Moskevskou ulicí začínám výhledem z ní ke Staré Lípě na Vévodu, Hostinec U města Hradce a Pivovar, což jsou vše samostatné kapitoly. Zejména pohled na pivovar je zajímavý. Z této strany není příliš obvyklý a je zde dobře viditelná budova dnes již nestojící. V pravé části snímku je zase poměrně pěkný detail původní podoby dnes zcela vyhlazených fasád. Snad ani už nebudu polemizovat nad tím, která z variant vypadá okulahodněji...

Ferdinandstrasse s kostelem Sv. Kříže v roce 1900:

Straße der SA na pohlednici z roku 1939:

Moskevská ulice se schovaným kostelem 1.5.2009:

Na dalším záběru jsme již my fotografující hleděli do ulice sice s různými pojmenováními, ale umístěním v prostoru přibližně stejným. Pravá část záběru je místem tří budov prominentních majitelů, i když na prvním snímku ještě schází ta prostřední vila. Tu si postavil až o pár let později od pořízení prvního snímku továrník Arnold Rosenthal. Tuto první budovu v záběru vlastnil fabrikant Ferdinand Thume, pokračovatel rodiny podnikající také v textilním průmyslu. Vlastnil původně přádelnu lnu přesně naproti přes ulici, ale v období úpadku textilních výrob pozměnil obor výroby a tak zde vznikla firma na škrob, klovatinu a podobný sortiment. Ta budova je dnes radikálně přestavěna a začleněna do areálu Narexu, dokonce již ani nemá samostatné číslo popisné. V předválečných letech vlastnil vilu advokát JUDr. Adolf Weis s manželkou Marií. Vlevo je pěkný celkový výhled na podobu budovy další textilní firmy, tehdy kartounky na začátku 20. století.

Ferdinandstrasse mit Kreuzkirche v roce 1905:

Moskevská ulice u Narexu s kostelem Sv. Kříže  8.5.2008:

Přibližně stejná místa jako na předešlé trojici snímků, jen ve větším detailu. Z dnešního pohledu až neuvěřitelně klidné místo před svým způsobem příměstskou průmyslovou zónou, která se rozkládala za levým okrajem snímku. Zde vzniklo zejména na počátku 19. století hned několik objektů s textilní výrobou a mezi ně patřila i kartounka, jejíž budova zabírá větší část levého okraje snímků. Tato kartounka byla jednou z největších ve městě a koncem 19. století ji zásadně modernizovali její tehdejší majitelé Grünfeld & Bloch. Po nich se stává dalším majitelem Arnold Rosenthal, který nejenže si postavil dům naproti, ale tovární budovu zásadně přestavěl. Musel.

Požár továrny v roce 1913 a tehdy zasažené místo 3.9.2008:

Dne 14. února 1913 totiž zcela vyhořela tovární budova, jak je patrno i z přiloženého snímku. Kartounka byla znovu vybudována a hlavní tovární budova získala v podstatě dnešní vzhled. Jenže tak zvaná Rozenthálka fungovala do roku 1939. Pak byla zastavena výroba textilu a byla sem přeložena výroba vrtaček firmy Siemens pro polní dílny německé branné moci. Na ni po válce navázala výroba ručního elektrického nářadí podniku ČKD jako součást národního podniku MEZ Náchod. Z něho byl administrativně vyčleněn k 1.1.1961 a podnik se stal šestým závodem n. p. Nástroje Praha a hned v prvním roce se tomuto závodu podařilo získat Rudý prapor ministerstva strojírenství a ÚRO. Podnik byl také jedním ze tří největších ve městě a myslím, že i přes pozdější přejmenovávání se mu stále lidově říká Nářadí či Narex. A to i přesto, že výroba už je z těchto budov dávno přesunuta do nových provozů v Chelčického ulici.

Arnold Rosenthal Kattundruckfabrick v roce 1914:

Narex v Moskevské ulici 26.8.2008:

Hned ve vedlejším malém domku měl v době pořízení snímku svůj krámek Franz Teubner, prodávající zde jízdní kola, šicí stroje, ale také lampy a kuchyňské přístroje.

Mapka - toto místo je zde