Ulice Jindřicha z Lipé dolní část

Použitým dvousnímkem jsem zahájil i kapitolu o Unionce, ale má velký význam i pro tuto část původní ulice Dlouhé, později Gottwaldovi a dnes Jindřicha z Lipé. Její horní a větší část se proměnila, ale její dolní část zcela zmizela. Mám na mysli část ulice původně k mostu (viz kapitola Alžbětin most).

Dlouhá ulice od jihu roku 1898:

Ulice Jindřicha z Lipé od jihu 8.5.2008:

Na levé straně je výraznou změnou budova Union, která má na těchto stránkách samostatnou kapitolu. Pravá strana je z části právě tou částí, která na vždy zmizela.

Most císařovny Alžběty s Unionkou v pozadí v roce 1907:

Pohled Dlouhou ulicí od jihu k náměstí přibližně v roce 1913:

Pohled z Benešova náměstí ulicí Jindřicha z Lipé od jihu k náměstí TGM 1. 11. 2014:

Gottwaldova ulice 26.5.1980 a přibližně stejný průhled 11.7.2009:

Snímek z roku 1907 jsem již použil v kapitole o mostě císařovny Alžběty a proto jsem jej nedoplnil současným záběrem, ale doplnil jsem jej podobnými záběry z různých časových období. Právě tento záběr je nejlepším pojítkem mezi Unionkou a zbytkem dolní části ulice Jindřicha z Lipé.

Tento prostor zachycený na záběru asi v roce 1980 přesně ve 14.26:

Přidávám také dva další záběry do stejných míst, které by se dnes již těžko napodobovaly. Na prvním záběru je budova centrální drogerie vybudovaná firmou Emanuel Höhne. Firmu přebírá v roce 1945 Jiří Šulc, který se jí v roce 1950 vzdává ve prospěch národního podniku Chemodroga. Jak je také patrno až do demolice domu byl v domě obchod Drogerie a Kosmetika. Druhý záběr je pořízen odhaduji tak z prostor dnešního oddělení potravin největšího obchodního domu v České Lípě. Za nedlouho po vzniku snímku zmizí navždy několik zde zachycených budov. Včetně dvojice v popředí s nápisem Mír celému světu. Heslo je aktuální stále, ale v budově kavárny Central si již nikdo šálek nedá, v přístavbě městských lázní z 19. století se již nikdo nevycachtá a ani v pozdějším konfekčním závodu žádný slušivý ohoz nevznikne.

Sokolská ulice z budoucího staveniště Prioru na počátku roku 1985:

Další snímek Jaroslava Topinky z Gottwaldovy ulice ze dne 26.5.1980:

Současný stav jak jsem jej zaznamenal 11.7.2009:

Na dvou snímcích z roku 1980 jsou zachyceny ještě stojící domy, které vyplňovaly kdysi prostor až k řece. Schází v záběru pouze od silnice poodsazený dům Café Central, o kterém jsem psal v kapitole o mostě císařovny Alžběty. V době pořízení snímku se jednalo o cukrárnu, tabák a sport. Znovu si neodpustím vzpomínku na výbornou zmrzlinu z této cukrárny v sedmdesátých letech, jedinou kopečkovou ve městě. Na náměstí v Astře byla totiž točená. Zdejší výběr byl převážně pouze vanilková a pistáciová, ale mně osobně tato nabídka dostačovala. Také tuším, že receptura by možná neprošla dnešními normami EU, ale přežil jsem a vzpomínám rád. Ovšem cukrárna zde nebyla pochopitelně vždy. Do roku 1945 zde byl konfekční závod Gustav Hönig, který převzal do národní správy Oldřich Myška, ale v průběhu roku 1948 je firma likvidována. Nezanikl však módní konfekční závod Oldřich Myška, který měl své provozní místnosti ve vedlejším domě čp. 108, v národní správě firmy Jan Alscher, kterou získal jmenovaný správce roku 1949 do majetku. Tím vznikl v tomto domě volný prostor pro pozdější obchod se sladkostmi.

Dosti neobvyklý záběr na zadní strany domů asi v roce 1980:

Pohled ze stejného místa pořízený 3.3.2009:

Domy čísel popisných 109, 110, 111 a 112 byly strženy na jaře 1986 před zahájením zemních prací pro stavbu obchodního domu PRIOR. Pokud byl prostor křižovatky před Unionkou v šedesátých letech sevřený, jak jsem jej nazval, pro dnešní polopěší zónu by postačoval. Naopak dnešní řešení je naopak stále až přespříliš rozvolněné. I přes některé zatím nerealizované návrhy řešení, které jsem již také zmiňoval v kapitole o ulici Erbenově.

O dva domy výše na reprodukci J. Topinky okolo roku 1900:

Stejná místa na záběru pořízeném 11.7.2009:

Domy o něco blíže k centru měly více štěstí a demolicím unikly. I když tvrdit toto o konkrétních domech ze záběru přibližně z roku 1900 je dosti zavádějící, oba totiž byly kompletně přestavěny. První z nich, dům číslo popisné 108, patřil v té době Ferdinandu Taussigovi podnikajícímu v obchodu s kůžemi. Obchod mu vzkvétal, tak si mohl dovolit zadat stavební firmě John & Jisba kompletní přestavbu domu. Stavba byla provedena v roce 1906 a protože ji prováděla stejná firma jako o rok později dokončenou stavbu kavárny Union, lze dům považovat za jakéhosi staršího sourozence, byť čp. 108 není tak slohově čistý a výstavný. Obchod firmy Taussig Ferdinand & Bruder se zde udržel až do druhé světové války. Po válce zde v přízemním prostoru zřizuje obchod zeleninou Spotřební družstvo Severočeská Včela. V roce 1961 je zde otevřena samoobslužná prodejna ovocem a zeleninou a stává se tak sedmou samoobslužnou prodejnou ve městě.

Pohled ze spodní části Langestraße vzhůru v roce 1925:

Pohled ze spodní části ulice Jindřicha z Lipé 11.7.2009:

Podobný snímek z let osmdesátých s denním ruchem ulice:

Na prvním snímku z roku 1925 je také dosud nepřestavěn rohový dům s ulicí Berkovou, kde provozoval svůj obchod galanterií a pleteným zbožím Alois Moll. Ve třicátých letech byl i tento dům zcela nahrazen baťovským obchodním nárožním palácem a na dlouhá léta se sem nastěhoval prodej bot. Do znárodnění a unifikace cen vyznačující se mimo jiné i cenou vždy o korunu nižší než částka kulatá, tedy s devítkou na konci, tak zvanou cenou baťovskou. Na levé straně jsou pochopitelně také obchody, jak se na hlavní ulici ve městě sluší. Hned nad Unionkou je to hodinářství a zlatnictví Felix Pudil, které bylo ještě ke konci druhé poloviny 20. století známé jako hodinářství U kukačky. Největší vývěsní cedulka na snímku však náleží obchodu zbožím sportovním, dětským a proutěným Franze Hanische.

Mapa - toto místo je zde