Jako druhý byl v parku odhalen pomník opravdu monumentální. Stalo se tak v tehdy centrální části parku dne 18.6.1899. Autorem byl vídeňský sochař Julius Trautzl a pomník byl věnovaný českolipskému rodákovi Franzi Schmeykalovi. Bronzová postava byla v dvojnásobné životní velikosti a byla umístěna na mohutném podstavci. Na podstavci byla umístěna bronzová deska s německým nápisem: „Němci v Čechách buďtež jednotni a svorni”. Orientace postavy také nebyla náhodná. Německý nacionální politik hleděl směrem k Německu. Vše mělo svou symboliku, od nápisu typu „Proletáři všech zemí, spojte se”, přes orientaci sochy až po další osudy tohoto díla. V červnu 1945 bylo na ustavující schůzi MNV odmítnuto stržení pomníku, aby nedošlo k poškození materiálu. Pomník byl však zabedněn, aby nepobuřoval kolemjdoucí, do doby, než bude rozhodnuto o využití bronzové masy. Byla vyhlášena jakási lidová debata o osudech bronzového materiálu. Nakonec ze dvou návrhů jasně zvítězila myšlenka na použití bronzu k odlití postavy rudoarmějce na počest armády osvoboditelky. Ale o rudoarmějci již samostatně na jiném místě. Druhým uvažovaným návrhem byla myšlenka na zřízení pomníku T.G.Masarykovi. Je asi pravdou, že rudoarmějec byl postavou, která vydržela déle, ale odlití zakladatele českého státu z německého nacionálního politika by bylo opravdu symbolickým přerodem ve stylu převlečení kabátu. Ovšem neživá bronzová masa by tak jistě neučinila vědomě. Velikostí tuto sochu předčil později pouze V. I. Lenin, instalovaný v roce 1987, i když na svém místě socha vydržela podstatně kratší dobu a také neměla tak mohutný podstavec.
Detail pomníku na pohlednici z roku 1900:
Zbytky pomníku byly definitivně odstraněny v roce 1947 a na jeho místě vytvořen umělý vršek plný květin. O tyto záhony se až do sedmdesátých let pilně staral zahradník z přilehlého zahradnictví náležejícího k parku a umístěného na jeho jihovýchodním okraji za učňovskou školou. Po úpravách parku v polovině sedmdesátých let 20. století byl tento prostor vydlážděn a umístěna sem socha „Žena s kyticí” z hořického pískovce od akademického sochaře, profesora Jaroslava Kolomazníka z Prahy. Slavnostní odhalení plastiky proběhlo 21. října 1976.
Pohled k pomníku na pohlednici vydané v roce 1912:
Trochu vzdálenější pohled stejným směrem, ale 27.5. 2007:
Právník Franz Schmeykal se narodil 3.12.1826 v České Lípě a 5.4.1894 zemřel v Praze. Byl pohřben v rodinné hrobce na českolipském hřbitově. Hrobka stále existuje, ale od roku 1946 jsou v ní uloženy ostatky sovětských důstojníků z dob osvobozování města. Ostatky rodiny Schmeykalových byly vyzvednuty a uloženy na zdejším hřbitově, ovšem není jisté, kam přesně. Předkové Franze Schmeykala byli původem Češi a on také češtinu plynně ovládal. Do Lípy přišli jako kouničtí pivovarníci a zde se rodina spříznila s místními kartounkáři, kteří byli národností Němci. V Praze vystudoval práva a stal se advokátem. Roku 1861 byl zvolen zemským poslancem za Českou Lípu a zároveň přísedícím zemského výboru Království českého.
Záběr s domy na konci Mikovcovy ulice na pohlednici z roku 1908:
Přibližně stejný záběr 27.5.2007:
Srovnávací snímek z doby velkého kácení stromů v parku dne 16. 1. 2015:
Poslancem zemského sněmu v Praze byl za Německou nacionální stranu a působil také v hospodářských i finančních kruzích, ale i v německém kasinu. Vynikal řečnickým nadáním a společenskou uhlazeností, jenž z něj učinily osobu, zejména v německých kruzích, velmi oblíbenou a vlivnou. Proslul například vyhlášením odchodu německých liberálů ze zemského sněmu na takřka čtyři roky, z důvodu nepřijetí návrhu na oddělení území Čech s převahou německy mluvícího obyvatelstva. Českolipští nacionalisté označovali svého rodáka přímo za vůdce Němců v Čechách. Postava tohoto českolipského rodáka je tedy dosti rozporuplná, neboť hodnocení jeho současníků by bylo takřka opačného vyznění, podle národnosti hodnotitele. Například stále ještě je bývalý poslanec zemského sněmu překvapivě uváděn mezi čestnými občany Litoměřic za uznání zásluh o německou věc. JUDr. Schmeykalovi se z pražského Kasina podařilo vytvořit nejen centrum politického austroněmeckého liberalismu v Čechách, ale i místo, kde se soustředil německý veřejný, společenský a kulturně politický život. Pro Němce i Čechy se Kasino stalo symbolem přítomnosti Němců v Praze. Deutsches Kasino zaniklo počátkem května 1945. Franz Schmeykal byl starostou Kasina 32 let až do své smrti roku 1894.
A ještě pohlednice prošlá v roce 1937, částečně i s okolím:
Tentokráte opravdu jen hodně přibližně z 10.7.2007:
Dnes vyfotografovat stejný záběr je takřka nemožné. Jednak se změnilo prostranství, kde se stýkají cestičky uvnitř parku, ale zejména se změnila vegetace v okolí. A také v tomto případě, vždy v místě, kde byly zřejmě pořizovány původní záběry, stojí vzrostlý strom s větvemi až k zemi. Novodobé pohledy jsem s tímto vědomím pořizoval a také je zde publikuji spíše jen jako vodítko pro lepší orientaci a představivost v tomto prostoru. Osobou Franze Schmeykala se zabývám samostatně v oddílu Významné osobnosti. Stejně tak jako v případě ostatních Českolipanů, kteří měli, či ještě mají, v parku svůj pomníček.
Mapka - toto místo je zde
|