Severní stranu náměstí jsem již na snímcích měl v kapitolách o náměstí obecně a také v kapitole Poštovní kout, na který by tato kapitola měla tak nějak navázat. Začnu ale navazovat obrazově v kapitole o radnici, kde jsem použil jeden z nejstarších dochovaných snímků domů na severní straně náměstí. A vlastně proto, že je to nejstarší dochovaný snímek radnice. Tento snímek je znám z pohlednic ve dvou provedeních, tak tentokráte volím provedení druhé. Vášniví hlavolamisté mohou hledat deset rozdílů, ale asi nejzásadnějším rozdílem v provedení je popisek. Přestože vydání pohlednic dělilo necelých pět let, v popisu se jednou objevuje náměstí před 40. lety a podruhé náměstí před 30. lety. A také ještě upozorním na dům čp. 2 vedle radnice, kde jsou v přízemí vedle průjezdu pouze okna, která o pár let později nahradil vchod do obchodu, kde je dnes vchod do Informačního centra nedávno druhotně osazený středověkým portálem.

Náměstí před 30. lety, vydal Jos. Hentschel 1899:

Stejný pohled podle pohlednice po 139 letech 13.8.2008:

V článku Poštovní kout jsem skončil domem na levém okraji snímku, který na původní fotografii také ještě není přestavěn. A zapadal tehdy do vcelku jednotné řady domů, která pokračuje až na roh náměstí. Nedá se ale zase říci, že by i v té době byly ony domy zcela jednotně vypadající, byť mají přibližně stejné rozměrové parametry. V průběhu času také domy potupně pozměnily svůj vzhled a první tři z leva zcela zásadně. O domu čp. 196 jsem se již zmiňoval v kapitole o poště. Pak následují další dva zcela pozměněné a čtyři nikterak zvenku rasantně nepozměněné stavby. První z přebudovaných domů je číslo popisné 198. Tento dům patřil k tak zvaným Berkovským domům, čili k domům patřícím majitelům panství své doby. Dá se tak předpokládat, že toto bylo jedno z nejprestižnějších míst ve městě vůbec. Bohužel zcela hodnověrných informací o přesné podobě domů a jejich konkrétním využití není příliš. Dokonce není ani zcela jisté zda-li do této skupiny domů, do které patřily další dva domy k rohu náměstí, není možno připočíst i dům směrem k poště. Příslušnost domu 198 k panského majetku je však téměř jistá, neboť právě z tohoto domu pochází dochovaný gotický portál z roku 1549 se znakem rodu Berků. Portál je dnes zazděn ve zdi ambitu kláštera v ulici Paní Zdislavy, i když je zde chybně označen dům, ze kterého byl vyjmut. A vyjmut byl v roce 1904 v rámci kompletní přestavby domu podle návrhu architekta a stavitele E. F. Ruehra, který je také autorem podobného domu na jižní straně náměstí.

Východní část severní řady domů na českolipském náměstí v roce 1906:

Východní část severní řady domů na českolipském náměstí 19.5.2009:

Dobový záběr zachycuje stav náměstí v krátkém časovém období mezi lety 1904 a 1907, kdy novostavba domu 198 jasně převyšovala okolní domy. Dům vlastnil Hermann Rösler, obchodník moukou, obilím a zemědělskými produkty, což byla v té době velice výnosná živnost. Také nebyl jediným ve městě, protože Česká Lípa měla k tomuto obchodu ideální polohu, kde se sbíhala železnice ze šesti směrů a tvořila tak poměrně důležitý komunikační uzel pro transport zboží z vnitrozemí dále na sever do Lužice a Saska. V roce 1907 dorostl do výšky okolních domů i dům 197 a tak nějak se zarovnala výška staveb na straně od pošty. Investorem této rekonstrukce byl tehdejší majitel Franz Hanisch, vlastnící firmu na výrobu hraček a dalšího dřevěného soustruženého tovaru. Na rozdíl od vedlejšího domu, který byl zcela vybourán a postaven znova, tento dům byl dostavován. Proto také v prostoru mezi přízemím a prvním patrem v čele domu najdeme kartuši se sv. Janem Nepomuckým, která je zde již několik staletí a je považována za dílo barokní. Oba zmíněné domy byly v podstatě do dnešní podoby rekonstruovány podnikem Potraviny nákladem přibližně 1 milion Kčs. Tak vnikl spojený prostor přízemí obou domů s bufetem otevřeným 25. listopadu 1969, dnes (2016) je zde rekonstruovaná kavárna s cukrárnou. Tak vznikl dnes již legendární podnik pojmenovaný Split s nástěnnými malbami zachycujících jadranské přístavy Split a Brač, které jsou dílem Bohuslava Mikeše, původem v podstatě ze Sosnové.

Severní strana náměstí v roce 1910:

Severní strana náměstí 1.5.2009:

První z nepozměněných domů je číslo 199. Pro tento dům je ve sledovaném období taktéž mezníkem rok 1907. V tomto roce se odsud přestěhoval Josef Beckert do velkého domu čp. 195 vedle pošty, kde ještě více rozšířil svou firmu na výrobu hasičských uniforem, později hasičských přileb, dalších hasičských potřeb a hasičských přístrojů, čímž vybudoval poměrně významnou firmu, která vybavení hasičům dodávala až do roku 1945. Do domu 199 byla naopak přenesena hostinská koncese hotelu Ross, ale zde byla živnost provozována pod názvem Hotel Rathaus, tedy Hotel Radnice. Bylo tomu tak také do roku 1945. U restaurace v letních měsících bývala předzahrádka ohraničená tůjemi, kde si bylo možné v klidu vypít kávu, či využít nabídky tradiční vídeňské kuchyně, vynikajících vybraných nápojů, vše na jídelním lístku s přijatelnými cenami. Zatímco výrobu hasičských potřeb i přes poměrně dobrou poválečnou poptávku po tomto zboží ukončila nepovedená národní správa firmy, která s koncem války výrobu již neobnovila. O převzetí hostince Radnice nikdo zájem neprojevil a zařízení restaurace bylo rozprodáno do jiných podniků. V dalším domě měl svou živnost zbožím módním a galanterním v prvních desetiletích 20. století Sigmund Stransky. Majitel firmy sice zemřel v roce 1929, ale živnost zůstala v majetku rodiny a v činnosti až do války, kdy se do domu nastěhovala úřadovna městských plynových závodů. Po válce zde navázal na fotografickou živnost Wildgatsch fotograf Karel Bouchner a posléze fotoateliér městského komunálního podniku zde vydržel až do devadesátých let.

Severovýchodní roh náměstí bez soudobého srovnání okolo roku 1935:

Na příslušné střechy domů jižní strany náměstí jsem bohužel ještě neměl možnost se dostat, proto schází srovnávací snímek, ale myslím si, že vzhled těchto míst není natolik rozdílný, aby to orientaci stěžovalo příliš. Pro detailisty raději uvádím, že v domě zcela vlevo v této době již hračky a dřevěné výrobky prodává následovník Ernst Hanisch. Tento snímek jsem však vybral zejména kvůli druhému domu od rohu náměstí. Na něm byl v této době umístěn snad nejagresivnější vývěsní štít ve městě. Jedná se o ohromnou desku s nápisem Deutsche Volksbank. Jak již nápis napovídá, jedná se o banku, v tomto případě Německou lidovou banku, která se zde usídlila i se svou cedulí přibližně na počátku první světové války. Po roce 1945 zde byla zřízena výpravna autobusů ČSAD pro autobusové nádraží, které bylo v té době právě na náměstí. Pro úplnost ještě uvádím, že v rohovém domě býval obchod smíšeným zbožím, který provozoval nájemce Adolf Rudolf, ale byl v majetku rodiny Krejbichových.

Severní strana náměstí krátce po roce 1915:

Severní strana náměstí dne 7. 4. 2011:

Mapka - toto místo je zde

Brána Berků zazděná v klášterní zdi v roce 1928 a 4. 7. 2010:

Tyto snímky zdánlivě do kapitoly o náměstí nepatří, ale je to jen zdání. Dnes je sice tento domovní portál zazděn ve zdi ambitu kláštera, ale jejich původní umístění bylo právě v tak zvaných Berkovských domech na severní straně náměstí. Nápis uvnitř portálu vše vysvětluje: „Tato brána náležela původně a k tomu zhotovena roku 1549 k Berkovu domu číslo 190 (191, 192, 193) na severní straně náměstí, byla 1872 ve Vězeňské ulici a 1904 přeložena sem”.