Domů Osobnosti Franz Schmeykal
Franz Schmeykal Tisk
Čtvrtek, 04 Březen 2010 18:14

JUDr. Franz Schmeykal, *3. prosince 1826 Česká Lípa  †5. dubna 1894 Praha

V případě Franze Schmeykala se pokusím zdržet pokud možno komentářů k činům tohoto nepřehlédnutelného českolipského rodáka. Pokusím se pouze představit onu významnou osobnost politického života druhé poloviny 19. století. Důvodem absence veškerých hodnocení je fakt, že se jednalo o dosti kontroverzní postavu, jejíž význam není ani po tolika letech lehké objektivně zhodnotit. Pokud vím, zatím neexistuje jakákoli moderní a alespoň v záměru objektivní studie. Ani já se o  ni rozhodně nebudu pokoušet. Tu kontroverzi lze vysledovat již z dobových zpráv, které se diametrálně liší podle národnosti předkladatele zprávy. Pro německy mluvící obyvatelstvo Čech byl Franz Schmeykal slávyhodným zastáncem a prosazovatelem německých zájmů. Kdežto pro české obyvatelstvo byl ztělesněním národního nepřítele.

V tomto světle se zdá poměrně paradoxní fakt, že pocházel z původně české rodiny, proto také bez problémů ovládal češtinu. České kořeny rodiny lze vysledovat například i v příjmení. Franz Schmeykal přišel na svět 3. prosince 1826 v domě číslo popisné 82 v dnešní Moskevské ulici. Dům tehdy vlastnil Adalbert Kirchberg, továrník a dlouholetý českolipský purkmistr. Domnívám se, že toto není zcela náhodná a bezvýznamná okolnost v utváření pozdější osobnosti Franze Schmeykala. Obě rodiny byly spjaty s majitelem panství hrabětem Kounicem. Schmeykalovi předci přišli do Lípy jako odborníci do vrchnostenského pivovaru, což je jistě zařadilo mezi městskou vyšší vrstvu. Ta se ovšem skládala výhradně z německy mluvící českolipské většiny, do níž se tato původně česká rodina začlenila. Právě zájmy této menšiny z pohledu země České, později jako politik zastával. Franzův otec Anton byl právníkem a i synovi bylo toto povolání určeno. Vystudoval českolipské klášterní gymnasium, kde se spřátelil se sloupským rodákem Břetislavem Mikovcem. Ten v době českolipských studií bydlel v rodině Schmeykalových a spolu také po gymnáziu odešli dále studovat do Prahy. Zde se oba zapojili do studentského spolkového života. Kdežto Mikovec stál na straně českých radikálních demokratů, Franz Schmeykal byl členem německého spolku Hilaria. Jejich cesty se definitivně rozešly za revoluce v roce 1848, kdy se Mikovec aktivně účastnil bojů na barikádách, kdežto Franz Schmeykal prchl zpět domů, aby se do něčeho nezapletl. Dostudoval roku 1851 a v 60. letech již jako pražský právník se začal politicky angažovat mezi německými nacionálními politiky a později se stal předním představitelem německých liberálů v Čechách. V roce 1861 byl zvolen poslancem Zemského sněmu v Čechách za město Česká Lípa, kam byl opakovaně volen až do své smrti. Zároveň byl i přísedícím zemského výboru Království českého a o jeho významu svědčí i zpráva z pokládání základního kamene stavby Národního divadla v Praze. Velkolepá slavnost pokládání 18. základních kamenů se konala 16. května 1868. Prvý poklep základního kamene provedl první předseda Sboru pro zřízení divadla českého Národního divadla v Praze František Palacký, následovali Franz Schmeykal, František Ladislav Rieger a další politické osobnosti Čech a Moravy.

Z působení Franze Schmeykala v Zemském sněmu vystupují do popředí události související s punktačními dohodami, na kterých se významně podílel. Punktace byl plán, který měl v roce 1890 rozdělit české země podle převažující národnosti na německé a smíšené česko-německé. Tento plán byl prosazován Němci a staročechy. Rázně byl odmítnut mladočechy a realisty, podle nichž by jeho zavedením začal národnostní rozpad země. V následujících volbách byli staročeši drtivě poraženi a pro odpor české veřejnosti byly  punktační protokoly uskutečněny pouze částečně. Byla provedena revize soudních okresů, dále rozdělena zemská školní rada a  zemědělská rada. Všemu logicky předcházelo předložení návrhu německými liberály na administrativní rozdělení Čech na základě jazykovém, který byl předložen 1. září 1884 a původně požadoval úplnou samosprávu německých území. O návrhu se velice bouřlivě diskutovalo, až byl sněmem 22. prosince 1886 odmítnut. V reakci na toto rozhodnutí zástupce předkladatelů návrhu Franz Schmeykal oznámil odchod německých liberálů ze sněmu. Ti v pasivní rezistenci vytrvali až do 19. května 1890.

Další velice důležitou aktivitou Franze Schmeykala bylo předsednictví spolku s názvem Německé kasino, Deutsches Kasino. V obecních volbách v březnu 1861 došlo k drtivému vítězství české kandidátky s následným přechodem pražské městské správy do českých rukou. Jednou z reakcí byl vznik řady národnostně vymezených spolků. K těm patřil i spolek Německé kasino založený v roce 1862 k „oživení družnosti a duchovnímu povzbuzování“ a posléze z důvodu „péče o zvelebování německého bytí“. Po úředních povoleních zahájil spolek činnost 1. října 1862 v domě U Doušů na Václavském náměstí čp. 780-II. Zakládajícím členem byl i Franz Schmeykal, který byl 18. listopadu 1862 zvolen prvním starostou spolku, kteroužto funkci vykonával po 32 let až do svého skonu. Schmeykalovi se z pražského Kasina podařilo vytvořit nejen centrum politického austroněmeckého liberalismu v Čechách, ale i místo kde se soustředil německý veřejný, společenský a kulturněpolitický život. Pro Němce i Čechy se Kasino stalo symbolem přítomnosti Němců v Praze. Deutsches Kasino zaniklo počátkem května 1945.

JUDr. Schmeykal byl činný i v dalších oblastech společenského života a byl i členem výboru Advokátní komory v Království českém. O jeho významu hovoří i výčet měst, která mu udělila čestné občanství. Jsou to Litoměřice, Cheb, Lanškroun, ulice nesoucí jeho jméno byly například i v Ústí nad Labem nebo Broumově. A tento výčet zřejmě není úplný. Pochopitelně i v České Lípě byla jeho rodná ulice pojmenována Schmeykalstraße, tedy dnešní Moskevská. Ovšem největší postavou města nejen v přeneseném smyslu slova se JUDr. Franz Schmeykal stal slavnostně 18. června 1899. Tento den byl slavnostně odhalen pomník v centrální části městského parku, doposud jasně největší pomník v celé historii města. Podrobněji o pomníku v části Pomník Franze Schmeykala. Další drobnosti související s touto osobou jsou pochopitelně v článku Moskevská u centra, ale také v článku Hřbitov, kde je na dobovém snímku zachycena dodnes zachovaná rodinná hrobka, kde byl původně po své smrti 5. dubna 1894 JUDr. Franz Schmeykal uložen.

Pohlednic s monumentálním pomníkem v parku je bezpočet, ale byla také přibližně v roce 1900 vydána jakási životopisná pohlednice. Kromě podobizny jmenovaného je na pohlednici rodný dům, hrobka a pomník Dr. Schmeykala. Neschází ani štít s černým, červeným a žlutým pruhem nesoucí nápis „Deutsche in Böhmen seid einig”. Tedy moto „Němci v Čechách buďte jednotni”.

Franz Schmeykal

Naproti tomu vyobrazení českého karikaturisty Karla Krejčíka uveřejněné v Humoristických listech 2. dubna 1881 pohlíží na postavu Franze Schmeykala tak říkajíc z druhé strany. Pod nadpisem Naši dobrodinečkové si vyobrazená postava obléká košilku s nápisem zuřivost a pošlapává tu s nápisem snášenlivost. Pod karikaturou je psáno: „Dr. Schmeykal stav se v Čechách prvním Švábem, svlékl se hned také jako šváb”.

Franz Schmeykal

A přeci jen ještě jednou monumentální pomník krátce po odhalení a v detailu. Pohlednice opatřena opět motem "Deutsche in Böhmen seid einig und stark", tedy "Němci v Čechách buďte jednotni a svorni". Každá mince má dvě strany a toto je mimo připomínku významné osobnosti z českolipských rodáků i připomínka složité doby, jejíž dědictví si i dnes stále neseme a prozatím jsme se s ním zcela nevypořádali. Kdo jiný by mohl být symbolem této doby, než v jádru Čech bojující za práva Němců. Co ho k tomu vlastně vedlo? Kudy vedla cesta od Františka Šmejkala, jak byl uváděn v české části zápisu Zemského sněmu, k Franzi Schmeykalovi? Takových otázek bez jednoznačných odpovědí je několik, ale nemám znalosti je zodpovídat ani právo soudit ony činy a pohnutky. Jen vím, že JUDr. Franz Schmeykal byl významnou postavou naší historie a z jeho činů bychom si měli vzít ponaučení, ať už v dobrém či opačném. Proto doufám, že se někomu podaří jeho život podrobněji prostudovat a zhodnotit.

Pomník v parku

Mapka - místo kde stával pomník je zde

 

 
Copyright © 2018 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.