Domů Hrady a zříceniny Jestřebí - hrad
Jestřebí - hrad Tisk
Sobota, 08 Květen 2010 08:31

Jesřebí - Habstein

Zřícenina hradu na obcí Jestřebí je jednou z mnoha lokalit na Českolipsku, kde se nalézá či nalézal skalní hrad. Tento je však společně se Sloupem tím nejznámějším, ale také bohužel tím, který v posledních desetiletích asi nejvíce změnil podobu. Pískovec je sice materiál poměrně vhodný k opracování, ale není materiálem natolik trvalým, aby přežil beze změny několik století. A že ten náš jestřebský hrad je vskutku několik století stár. O jeho přesném stáří existují dvě hypotézy. První hovoří o počátcích hradu v období okolo roku 1300. Ta druhá, zdá se že pravděpodobnější, klade počátky využití skalního bloku k opevněnému sídlu až za rok 1400, tedy na počátek 15. století. Skalní masiv je z pískovce jizerského souvrství vznikajícího v turonu, části  geologického období křídy, což je jistě známější pojmenování. V tomto druhohorním období přibližně před 100 miliony let bylo naše předokresní území pod mořskou hladinou. Předokresní proto, že okresy tehdy ještě nebyly vytyčeny, nebyli lidi. A na dně zdejšího křídového mělkého moře, tehdy blíže rovníku, se na naší budoucí domovinu ukládal zhruba po deset milionů let mořský písek stlačovaný masou vody nad ním. Erozemi v pozdějších obdobích se vymodeloval tento skalní útvar, který si v období středověké kolonizace upravili místní obyvatelé na opevněné sídlo, které bylo obklopené bažinatým terénem. Toto umístění dělalo z Jestřebí opravdu pevné a dobře chráněné sídlo. Nejpravděpodobnějšími budovateli byli páni z Dubé, kteří jsou v prvních písemných zprávách uváděni jako majitelé. Zcela přesnou podobu a způsob využití hradu neznáme, ale vyčerpávajícím způsobem shrnuli dosavadní poznatky ve své knize o hradech Českolipska pánové Gabriel a Panáček. Po hříchu je u tohoto místa opravdu velkým nepřítelem poznání zub času, díky němuž dochází minimálně od 19 století k výrazným destrukcím skály, čemuž také i napomáhalo odtěžování pískovce lidmi. Největší sesuvy materiálu jsou zaznamenány k roku 1816, kdy došlo k puknutí skalního masivu na dvě části. Dále zde došlo k velkým sesuvům v letech 1823, 1868 a donedávna by se dal označit jako poslední velký sesuv z roku 1936. Dnes ale už nutno zmínit poslední velký sesuv z 2. října 2009, který z bývalého hradu při pohledu z dáli udělal jen obyčejnou skálu, která hrad už neznalému pozorovateli nepřipomíná ani v nejmenším. Dnes tak v lomu skály naopak ještě více vynikne různorodost usazenin, ze kterých je skalní masiv složen. Takřka celý pískovcový suk je tvořen zářivě bílým pískem, což je písek usazující na mořském dně daleko od břehu. Naopak nesvrchnější vrstva žlutého písku, je pravděpodobně už z poslední fáze období, kdy tato místa byla pod mořskou hladinou. Neboť žlutý písek už je pískem naplaveným z povrchových pozemních vod, tedy toto místo muselo být zřejmě nedaleko ústí nějaké prařeky vlévající se do křídového moře. Toto moře se na našem území rozkládalo v tak zvané České křídové pánvi pokrývající většinu severovýchodní části dnešních Čech.

Pohled na zříceninu nedlouho před rokem 1910:

Jestřebský hrad 1910

Pohled na zříceninu 6.10.2009:

Jestřebský hrad 2009

Přesnou podobu hradu z doby své největší slávy tedy neznáme. Obecně se přijímá teorie A. Sedláčka, který hradní komplex rozdělil do třech částí, z nichž nejpevnější byla část nejvyšší, kde se ještě donedávna daly spatřit poslední tři zuby cimbuří. To bývalo ve výšce 25 metrů nad okolním terénem. Hrad je prvně uváděn jako pustý k roku 1546, odkdy pravděpodobně dochází k pustnutí sídla. Hradní zříceninu si oblíbil i Karel Hynek Mácha a také jeho interpretace zdejšího místa jistě přispěla k romantickému zobrazování zříceniny, z níž dnes zbývá už jen část. Zdejší úpravy z 19. století také neblaze napomohly k postupujícím destrukcím skalního suku. Jak uvádí průvodce po Čechách z roku 1892 ve své části Středohoří, přístup ke skále znesnadňují spousty zřícené skály a hromady písku. Skála podobala se původně velikému korábu a bývala jindy často s archou Noemovou na Arraratě uvázlou porovnávána. Jak se v průvodci dále dočteme, v letech padesátých, myšleno 19. století, byl přístup na vrchol, kam dříve jen po žebřících se vystoupiti mohlo, znovu upraven a zřízena hospůdka. Dnes jest vše již zničeno a sesuto. Tak jest i dnes, po více jak sto letech od napsání zmiňovaného průvodce. Ovšem krásná vyhlídka je i z původně prostřední plošiny, kam lze vystoupat po schodišti zřízeném v původní studniční šachtě.

Ilustrace z knihy Čechy, díl VII. Středohoří z roku 1892:

Jestřebí 1892

Pohled z přibližně stejného úhlu 2.5.2010:

Jestřebí 2010

Mapa - zřícenina je zde

Podstatně více obrázků historických, nedávných i současných naleznete v připojené fotogalerii. Historické snímky laskavě zapůjčil ze své sbírky pan Radek Kos. Současné snímky jsou z 26. 4. 2005, první snímky po zřícení skály pořídil Radek Kos 6. 10. 2009 a nejnovější jsou z 2. 5. 2010.
Destrukčním vývojem hradní zříceniny pomocí dostupných vyobrazení a popisů se zabývá studie uveřejněná ve vlastivědném sborníku Bezděz 2010 (vyjde v letních měsících toho roku). Je možno jej zakoupit na obvyklých místech, stejně tak podrobnější informace o tomto čísle, tak o předešlých ročnících lze získat na stránkách Vlastivědného spolku Českolipska - Klubu přátel muzea: www.vsc-kpm.cz

Galerie na rozkliknutí a prohlédnutí v plné velikosti:

 
Copyright © 2019 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.