K výročí stříbrné svatby císaře Josefa I. v roce 1879 byl v parku zřízen památníček, vybudovaný tehdy nově vzniklým vlastivědným spolkem Excursionsclub, jenž vznikl 27.2.1879 jako první vlastivědný spolek v mocnářství. Základním kamenem se stal pískovcový kvádr z hostince u rumburské výpadovky, bývalého Berkovského zámečku, zbořeného 15.4.1879 během příprav ke stavbě Státního gymnasia na dnešním Palackého náměstí (Učňovská škola). Nejvýraznějším objektem skalky se však stal sloupek z Panské skály vysoký 570 cm, který byl do skalky zasazený v poledních hodinách 28. dubna 1879 a čekal na dovoz dalších kamenů. Tento sloupek byl darem ze sbírek českolipské reálky. K instalaci pomníčku byl přizván okrasný zahradník pan Franz Bürgermeister ze Skalice, který tak učinil podle návrhu vypracovaného profesorem Steffenem.

Z podstatné části byl památníček hotov již v roce 1880, kdy 29.dubna byla instalována pamětní deska ze světlé žuly s nápisem v němčině: „Na památku stříbrné svatby našeho milovaného císařského páru Františka Josefa I. a Alžběty dne 24. dubna 1879. Severočeský exkurzní klub”. V originálu: „Zur Erinnerung an die silberne Hochzeit unseres geliebten Kaiserpaares Franz Joseph I. und Elisabeth am 24. April 1879. Der Nordböhmische Excursions-Club”. Kameny do skupiny však docházely i později, poslední dodal pan Winkler, majitel kamenolomu na Jedlové, ještě roku 1884.V roce 1898 skalku upravil a inventarizoval železniční inženýr Karel Fechtner. Každá položka byla označena číslem a byla zapsána do inventáře a zároveň byl vydán katalog hornin se základními údaji o kamenech i jejich dárcích. Inventární seznam čítal celkem 52 kamenů, které zatupovaly geologické zvláštnosti zdejšího kraje, vymezeného Labem, Ještědským hřebenem, státní hranicí a uzemím Bezdězu.

Skupina s Císařským sloupem 5,7 m vysokým již v současném umístění v roce 1905:

Skupina kamenů bez 5,7 m vysokého Císařského sloupu 18.9.2010:

Slavnostnímu položení základního kamene pomníčku 22.dubna 1879 se zúčastnil mimo jiné i okresní hejtman A. G. Müller a slavnostní projev přednesl předseda Excursionsclubu, ředitel českolipské reálky, pan profesor Dr. Cajetan Watzel. Jeho text se zachoval ve čvrtletníku zmíněného klubu a zněl: „Velevážení přítomní! Podnět k tomu, že jsme se dnes na tomto místě sešli, je rozhodně vlastenecký. Tváří v tvář všeobecných projevů účasti a radosti, slavností a oslav u příležitosti stříbrné svatby nejvyššího císařského páru nechce samozřejmě zůstat pozadu, ani náš mladý spolek, Severočeský exkurzní klub, zejména když si lásku k panovníkovi a vlasti také vepsal na svůj prapor. A aby nyní způsobem našemu spolku přiměřeném a smysluplném byla uchována památka na onu radostně se všech národů velkého císařského státu dotýkající událost, usnesl se jeho výbor jednohlasně, že v parku města Česká Lípa jakožto středu spolkové oblasti postaví skromný pomník ze všech v ní se vyskytujících hornin. Tato monumentální kamenná skupina má postupně vznikat z dobrovolných darů pro toto dílo nadšených vlastenců, a to bez ohledu na to, jsou-li členy spolku nebo ne, aniž by přitom byly kladeny nároky na spolkovou kasu. Plán ke skupině a některé materiály k ní již máme. Ještě než však přistoupíme k položení základního kamene pomníku, tomuto vzpomínkovému znamení, chtěl bych ctěné přítomné požádat, aby se s povzneseným srdcem připojili k mému zvolání: Ať žije náš nejvyšší císařský pár! Ať žije František Josef! Ať žije Alžběta!”.

Pomníček krátce po roce 1906:

Stav upomínkové skalky 14.7.2007:

Původní umístění památníčku nebylo s dnešním totožné. Byl totiž zřízen v místech menšího rybníčku, který je již od mé nepaměti bez vody, u dnešní cesty z města. Ovšem později než památníček zřízené a tudíž orientovaný k západu a zády k této cestě. Proto se rozhořely vážné debaty na téma umístění památníčku. Nejdříve již na podzim 1879, pro odlehlost místa a později ještě roku 1892, kdy byl zřízen nový vchod do parku, ten u města, ale k této cestě byl památníček zády. Nakonec byl objekt přemístěn na dnešní místo ke svahu pod Hudební altánek až roku 1906. Skalka obsahovala z jedné čtvrtiny čediče, jenž jsou na Českolipsku zastoupeny nejhojněji, ale také byla zastoupena žula, kvarcitový sloupek, znělec, různé pískovce a několik dalších hornin.

Partie v parku na pohlednici zaslané roku 1939 a na snímku z 18.9.2010:

Po druhé světové válce zmizela pamětní deska a později i skalka začala měnit svůj vzhled k nepoznání. Až v roce 2001 se městský úřad pokusil skalku oprášit ze zapomnění, byla obnovena pamětní deska, z jiného materiálu a s doplněným textem, byly odstraněny cizí předměty a drobně upraveno okolí. Bohužel na 124. leté výročí zasazení Císařského sloupu do skalky, na den přesně, došlo k povalení tohoto sloupu a rozlomení na několik kusů. Snad někdo zavadil o sloup nechtěně, možná jen zavrávoral, nechce se mi věřit, že to byl úmysl. Pokud ano, ať pachateli ruka upadne a také si říkám, zda „zakonzervování” travou a odpadky před rokem 2001 nebylo lepším osudem. Dnes postupná konzervace opět postupuje i když sloup už asi nevyroste.

Mapka - toto místo je zde