Nemocnice pod Holým vrchem Tisk
Pondělí, 01 Září 2008 13:20

Krankenhaus - Nemocnice pod Holým vrchem

Celý původní název zněl Allgemain öffentlich Krankenhaus B. Leipa, tedy Všeobecná veřejná nemocnice Česká Lípa. Okolo roku 1900 se také používal název Nemocnice Císaře Franze Josefa. V historii nemocnice se objevuje údaj, který hovoří o roce založení Městské nemocnice k roku 1851. Tento údaj je nutně vztažen pouze k tomuto konkrétnímu ústavu, protože špitálnictví má v Lípě tradici již od středověku. Zobrazovaná budova nemocnice byla uvedena do provozu až 8. května 1892 s původně 90. lůžky. Nemocnice byla určena pro akutní léčbu těžce zraněných pacientů a lidí stižených náhlou nevolností. O dopravu těchto pacientů do nemocnice se původně starali mimo jiné i místní hasiči. Tato nemocnice ale nebyla určena k léčbě dlouhodobě nemocných pacientů.

Dnes nevyfotitelný čelní pohled na nemocnici okolo roku 1910:

Krankenhaus 1910

V roce 1922 proběhla rozsáhlá renovace, kdy byly vybudovány dva moderně navržené operační sály s bohatým vybavením a zařízením. Současně také bylo zřízeno vybavení pro choroby zažívacího traktu. Ústav disponoval 130 lůžky, 12 dalšími pro speciální pacienty a infekčním pavilonem s 28 lůžky. Samostatně stojící budova směrem k městu byla původně ubytovacími prostorami zde sloužících ošetřovatelek z kongregace řádových milosrdných sester sv. Kříže z Chebu. Budova, ponejprv přízemní, byla vybudována za přispění církve a z aktivity tehdejšího děkana Raimunda Fuchse.

Krankenhaus, nemocnice pod Holým vrchem okolo roku 1920:

Krankenhaus 1920

Nemocnice pod Holým vrchem 14.6.2008:

Nemocnice pod Holým vrchem 2008

Obdobný záběr J. Topinky z roku 1980:

Nemocnice 1980

V roce 1935 zde byl primářem MUDr. Adolf Horner. S léčbou mu pomáhali lékaři sekundáři MUDr. Anton Lenz, MUDr. Rudolf Althanns a MUDr. Eugen Sturm. Ošetřovatelský personál čítal 10 řádových sester pod vedením vrchní sestry Sixtiny Anny Babl. Dále se o chod nemocnice staral správce budovy Wenzel Werner a devítičlenný technický personál pod vedením Karla Horáka. Administrativním ředitelem nemocnice byl Fritz Rutte.

Dne 17.1.1937 byl při nemocnici Pod Holým vrchem v České Lípě otevřen infekční pavilon, který 90 dělníků stavělo 126 dnů. Dlouhá léta před dostavbou nemocnice nad pivovarem zde bývala dětská nemocnice. Později zde byly umístěny kanceláře Veřejné Bezpečnosti SNB, později Policie. Pavilon na snímku E. Wildgatsche krátce po dostavbě:

Infekční pavilon 1938

Stejná budova, sídlo státního zastupitelství, dne 21. 1. 2024:

Bývalá nemocniční budova 2024

Hlavní městskou nemocnicí zdejší ústav přestával být od roku 1950, kdy se postupně stěhovala některá oddělení do nově rekonstruované budovy bývalého chorobince pod Špičákem u pivovaru. Budoucí okresní nemocnice. Stejně tak nastalo následně i stěhování některých ordinací do nově budovaného OÚNZu, tedy Okresního ústavu národního zdraví na rohu ulic ČSA a Bulharské, dnešního Lékařského domu. Původní objekt nemocnice po dlouhá léta fungoval jako interna, která byla v osmdesátých letech také přesunuta do tehdejší novostavby současné Nemocnice s poliklinikou. Nakonec se do budovy přestěhoval provoz, který zde v původním záměru neměl být. A to léčebna dlouhodobě nemocných, mezi které ovšem s trochou nadsázky lze zařadit v současnosti i budovu samotnou.

Krankenhaus v detailu asi někdy po roce 1930:

Krankenhaus 1930

Detail opravdu stejné budovy, chátrající a opuštěné 26. 2. 2011:

Nemocnice 2011

Pro vzrostlou vegetaci jen z podobného pohledu, ale i tak by člověk 5 rozdílů našel...

Mapka - toto místo je zde

A ještě doplňuji jednu raritku sice bezprostředně s nemocnicí nesouvisející, ale prostorově ano. Jedná se totiž o pozemek nemocnice podél trati na Rumburk. Na onom pozemku v době první světové války, kdy byl v Lípě umístěn náhradní prapor 18. pěšího pluku z Hradce Králové, probíhal výcvik mužstva v zákopech. Tyto zákopy jsou zachyceny na následujícím dobovém snímku. Další výcvik probíhal i na pozemku pod silnicí, kde je dnes zahrádkářská kolonie. Zkrátka tato místa byla v roce 1915 už opravdu za městem. Jedná se přesněji řečeno o střelecký zákop. Ty vznikaly na různých místech také k propagaci a charitativním akcím na podporu vojáků bojujících na frontě. Výtěžek z akce byl použit k financování podpory válečných vdov a sirotků. To vysvětluje přítomnost civilních osob, zejména dam v prostoru zdánlivě čistě vojenském.

Cvičné zákopy mezi tratí a márnicí u nemocnice pod Holým vrchem v roce 1915:

Vojsko 1915

Pokus o zaměření místa v terénu za slunného dne 26. 2. 2011:

U tratě 2011

Dobový snímek mi laskavě zapůjčil českolipský sběratel Libor Kadlec. Pro ty, kteří se přesto neorientují doplňuji polohopopisný popis. Snímek je pořízen z náspu nad tratí u Nawkovy ulice, kde již pomalu přechází v oblouk ulice Jižní, tedy za posledními domy u garáží. Koleje rumburské tratě jsou pod hranou snímku, tedy foceno je to přes koleje. Budova na snímku je bývalý diskont, nyní sklady na pozemku mezi bývalou nemocnicí a tratí. Budova na snímku z roku 1915 je márnice při nemocnici, tedy objekt běžně nefotografovaný.