Bezděz - hrad Tisk
Pátek, 22 Červenec 2011 20:15

Ve dvousvátku na začátku července jsem si potřeboval spravit výhledové dojmy, kvůli kterým jsem cestoval do Krkonoš a zmokl jsem v husté mlze. Tak mně pro letošek zase Sněžka odolala. A kde jinde se lépe rozhlédnout po krajině o den později za vylepšeného počasí než na Bezdězu s teoretickou šancí přehlédnout třetinu Čech. Využil jsem tedy den po návratu z hor k dalšímu výletu ve svátek bojovníka za jednu z nejcenějších hodnot a pro milovníky kosmíru prvního vyslance - kosmonauta, pravda neúspěšného. A k docílení správného nemasňáckého požitku z návštěvy krále českých hradů, jsem zvolil cestu vlakem do Oken a odsud pěšky lesem k Bezdězu. Je fakt, že jsem tak trochu cestou sledoval místa dávné, ale významné rodinné události, která výrazně ovlivnila život mého děda a následně i můj život. Odměnou na této trase ale i pro nezaujatého poutníka je příjemná procházka a méně typické pohledy na hrad jako třeba tento:

Bezděz 2011

Hrad Bezděz stojí na o něco vyšší ze dvou znělcových kup, tedy kopců z čediče, který krásně zní. A silueta obou kopců s hradem je opravdu nezaměnitelná a určitě jednou z nejznámějších u nás, které konkuruje snad jen stovkový motiv Hradčan. Vrchol kopce je ve výšce 603 metrů nad mořem a okolní krajinu převyšuje na západní straně od Doks o více jak tři sta metrů, tedy o polovinu své nadmořské výšky. Není tedy divu, že Bezděz je vidět už od Prahy, po vystoupání z Pražské kotliny. Zakládací listina hradu je datována rokem 1264 a za rok dokončení se považuje letopočet 1278. Mezi těmito lety hrad vznikal ve dvou stavebních etapách prováděných královskou stavební hutí. To ale také znamená, že stavitel, český král železný a zlatý Přemysl Otakar II., již hrad takřka nevyužil, neboť jak je všeobecně známo, padl při bitvě na Moravském poli v dnešním Rakousku dne 26. srpna 1278. Za to jeho syn Václav II. jako nedospělý následník trůnu byl zde vězněn a poznal život na Bezdězu více než by mu bylo příjemné. Nechci se zde zabývat podrobnostmi o hradu přespříliš, to je možné se dozvědět na oficiálních internetových stránkách tohoto středověkého skvostu: www.hrad-bezdez.eu.

Musím ale vyzdvihnout, že se jedná o náš nejzachovalejší gotický hrad, protože žádná velká a zásadní stavební aktivita se zde v průběhu staletí nekonala. A přesto je hrad i po zhruba 750 letech stále v poměrně dobré kondici, i když maličko se musí nyní zase dostavět. Máme na Bezdězu tedy jedinečnou příležitost nahlédnout do temného gotického středověku, který byl ovšem ve skutečnosti velice barevným a rozmanitým časem. Jen tehdy neexistovaly foťáky a obrázky, existovaly-li, tak se poztrácely. Proto přidám nějaké novější, ale už také i letité snímky místo textu, který bych jen reprodukoval z různých zdrojů. Ze všech informačních pramenů jmenuji alespoň knihu Hrady okresu Česká Lípa od F. Gabriela a J. Panáčka. Následují kresby z knihy Čechy vydané roku 1892, staré pohlednice a mé fotografie.

První je pohlednice z roku 1898, to ještě kopec nebyl vůbec zalesněn, tedy vzhled se tomu středověkému blížil podstatně více. V popisu je psáno Pozdrav ze zámku Bezděz u Dubé, je to proto, že vydavatelem byl fotograf J. M. Pursch z Dubé a bylo přeci vhodné jako správný dubák udělat trochu propagace:

Bezděz 1898

Takové malé srovnání skokem z 19. do 21. století, do 2. dubna 2005:

Bezděz 2005

Ani po roce 1910 nebyly pod hradem žádné stromy a aby zde nescházelo století 20.:

Bezděz 1910

A výlet 6. 6. 2011 nabízí už dokonale zalesněné podhradí:

Bezděz 2011

Pohled na hrad z druhé strany okolo roku 1930:

Bezděz 1930

Dolní brána, v současnosti kousek nad parkovištěm, zde 2.4.2005:

Bezděz 2005

Horní brána okolo roku 1910 a 2. 4. 2005:

Bezděz 1910 Bezděz 2005

Cesta od brány pod Čertovou věží v 19. století:

Bezděz v 19. století

Cesta k bráně pod Čertovou věží 2. 4. 2005:

Bezděz 2005

Kaple a hradní vchod na kresbě z 19. století:

Bezděz 19. století

Stejná místa okolo roku 1850 a interier kaple v 19. století:

Bezděz 1850 Bezděz 19. století

Opět obdobný pohled v roce 1950 a nádvoří hradu na začátku 20. století:

Bezděz 1950 Bezděz 1920

Kvůli pokladně z větší blízkosti 6. 6. 2011:

Bezděz 2011

Vlevo místa z předešlé pohlednice z nádvoří a celé nádvoří 2011:

Bezděz 2005

Klenba a okna v hradní kapli 6. 6. 2011:

Bezděz 2011

V kapli je nad bočními dveřmi vyobrazen strom života. Traduje se, že která dívka dveřmi projde, do roka otěhotní. Pro jistotu zmiňuji včas:

Bezděz 2011

Hlavní hradní nádvoří s královským palácem z věže 6. 6. 2011:

Bezděz 2011

Z Velké věže k jihu s Čertovou věží ve stejný den:

Bezděz 2011

Z věže je opravdu nádherný výhled do všech stran:

Bezděz 2011

Jak jsem již psal, možno za ideálního počasí přehlédnout třetinu Čech. Od Krkonoš na jedné straně až prý dokonce i za hranice, do Alp, ostatně až tam svého času sahaly državy českého krále. Na posledním snímku je Malý Bezděz, 577 metrů nad mořem vysoký a také se zbytky obranného stanoviště. Zcela v dáli se ztrácí Česká Lípa a mezi oběma místy Doksy s Máchovým jezerem. Tam po odchodu z hradu mé kroky směřovaly, pod Malým Bezdězem, vcelku pohodovou trasou po Máchově cestě, cirka 6 km. Sice jsem trochu spěchal na vlak, ale i tak mi cesta přišla už trochu fádní, chvílemi dosti připomínající les mezi Sosnovou a Srním, ale je to logické, vždyť je to kousek. Celkově však pěkný výlet. Jen jsem si u fotek uvědomil, že jsem byl na Bezdězu po šesti letech, to to utíká...

Mapa - Bezděz je zde