Celkové pohledy

Celkové pohledy různého druhu zabírají velmi významné místo ve fotografiích města. Přitom vhodných míst ke smysluplným záběrům není mnoho. V první řadě se jedná o přírodně výhodná místa, která dnes jsou většinou pro fotografování nevhodná, většinou kvůli bujaré vegetaci. Z nich je jako první nutné uvést Hůrku, ze které je pořízeno snad největší množství záběrů už od konce 19. století. Kromě stromů obrůstající dnes vrchol a mírně snižující výhled, uškodila celkové kompozici záběru na město i stavba silničního průtahu I/9. Dalším klasickým místem jsou záběry z Holého vrchu, kde dnes bohužel schází dřívější stavba hostince, díky které bylo možné býti s fotoaparátem nad stromy. Takže dnes již takřka není možné obdobné záběry z těchto míst pořídit, ale pouhým okem v zimním období přeci jen cosi vidět je. Paradoxně z nejvyššího místa v bezprostřední blízkosti města, z vrchu Špičák, příliš atraktivní pohled není. Je to dáno tím, že město leží v terénu svažujícím se od kopce k Ploučnici a jsou tak vidět v podstatě jen vrcholky střech starého města. Dále se zejména dříve k celkovým záběrům nabízelo ještě několik dalších míst. Těmi byly například prostory nad Dubicí u silnice na Kozly, nebo záběry od Rasovy Hůrky na jižní část města. Zcela jinou skupinou jsou místa celkových záběrů pořizovaných z budov stojících ve městě. Byly jimi například kavárna Union nebo škola na Palackého náměstí, nebo dnešní Průmyslovka, ale třeba i věž radnice. Takových míst přibylo v posledních desetiletích s výstavbou sídlišť a vysokých paneláků. Pokusím se v této kapitole a v několika podkapitolách takové záběry ukázat. Většinou bohužel bez srovnávacích záběrů, ale alespoň se slovním doprovodem. Pouze u konkrétních míst budu text vkládat jako proklik na konkrétní kapitolu o zmiňovaném místu k doplnění informací.

Začnu právě netypicky z „moderního” rozhledového místa a to z věžáku v ulici Roháče z Dubé, konkrétně pohledem do této ulice s výstavbou samoobsluhy v roce 1981:

Obdobný pohled ze střechy domu dne 6. 5. 2011:

Z ulice Roháče z Dubé na Střelnici v roce 1981:

Z ulice Roháče z Dubé na Střelnici 6. května 2011:

V pokračování této hlavní kapitoly ponechám stranou celkové záběry z Hůrky a Holého vrchu, protože tyto záběry si zaslouží samostatnou kapitolu. Zde postupně projdu několik míst, odkud mám celkové pohledy k dispozici, případně související konkrétní záběry, které dnes již pořídit z různých příčin nelze. Samostatnou kapitolu budu věnovat záběrům novějším. Za celkové pohledy ve smyslu této kapitoly považuji přehledné záběry obsahující více lokalit, i když některé další jsem použil i u konkrétních kapitol. Jedním z nejstarších záběrů, které jsem do výčtu zařadil, je pohled z budovy dnešní pošty, dříve Městské spořitelny na náměstí. Byl pořízen nejpozději v roce 1900:

Popis na pohlednici poslané 25. února 1901 uvádí: Leipa, Realschule, Turnhale, Kreisgericht und Mädchenbürgerschule vom Sparcassa-gebaude. Popis tak říká, že se jedná o Českou Lípu, tehdy velice často na pohlednicích uváděnou pouze se jménem Leipa, více v kapitole o názvu města. Takto uváděné jméno, snad z nacionálních důvodů nebo snad jako důvěrné pojmenování milovaného rodného města. Vždyť i dnes často říkáme pouze Lípa a nechceme popírat, že je Česká. Dále originální popis uvádí hlavní stavby, tehdy v podstatě novostavby, zachycené na snímku. Jsou to Reálka (Reálné gymnázium), dnes Obchodní akademie, čili „ekonomka” na náměstí Osvobození, Tělocvičnu čili dnes Sokolovnu u Pátovy školy, která na záběru ještě nestojí. Dále Krajský soud s přilehlou věznicí a zdí kolem vězeňského dvora, dnes již jen soud okresní a bez zdi kolem. Dále zbývá jmenovat dívčí měšťanku, ze které je Střední průmyslová škola v Havlíčkově ulici. Dnes by se tento záběr dal jistě pořídit, ale bohužel střecha bývalé městské spořitelny (Sparkassa-gebaude), dnešní pošty není běžně přístupná a zatím jsem se tam nedostal.Tak přikládám pohled přibližně do stejných míst, ale pořízený z věže radnice.

Z radniční věže směrem k západu v roce 1940:

Stehný pohled pořízený 22. 8. 2008:

V roce 1940 již pochopitelně stojí budova chlapecké měšťanky, dnes škola Pátova. Ovšem za dalších 50 let přibyly v panoramatu panelové domy necitlivě zasazené zejména na okraj historického centra města. Ale také čtyři výškové domy prvního českolipského sídliště Slovanka.

Ještě se vrátím k záběru z roku 1900, kde jsou v levé části snímku seřazeny podle velikosti v zákrytu vrcholy kopců jihovýchodně od města. Ty neodmyslitelně vytvářejí panorama na obzoru při pohledu tímto směrem. Jsou to tenkrát ještě s hostincem, ale už zalesněný Holý vrch (301 m.n.m.), Mnišská hora (380 m.n.m.) a dominující Kozel se svými 598 metry nad mořem. Kdysi zřejmě častý cíl turistů a místo úžasného rozhledu, což je dnes opět díky zarostlému vrcholu nemožné. Ale jako vzpomínku na doby rozhledu a přístupnosti přikládám snímek vrcholu z třicátých let dvacátého století, kde neschází ani bouda s občerstvením a posezením:

Podobným záběrem jako první snímek je pohled z budovy školy v Mariánské ulici či Palackého náměstí, čili učňovky. První snímek je snad jedině z roku 1901, protože ještě nestojí budova Pátovky, ale již stojí obytný dům v Děčínské ulici (dnes už zase nestojící):

Dominantními stavbami jsou tak dnešní Průmyslovka (Mädchenschule) a Krajský soud. Z tohoto pohledu je krásně viditelná nejen budova původně věznice za soudní budovou, ale zejména zděný plot kolem celého areálu, který kopíroval prostor kolem ulic Pátova a Arbesova. V tomto prostoru je dnes velké parkoviště u kolejí, finanční úřad a Bílý dům. V pozadí na snímku zcela vlevo opět Holý vrch s hostincem a v dáli vykukuje vrchol Ronova. Na dalším záběru jsou již stromy z parku o něco vyšší, ale hlavně již za Průmyslovkou je viditelná budova Pátovky. Snímek pochází z roku 1905:

Úžasné jsou popisky děvčete Milady, která pohlednici psala 4. března 1906. Naše škola je srozumitelná, ale označení Holého vrchu v němčině - Kahlenberg jen dokládá, jak samozřejmé zde bylo používání obou jazyků.

Dalším dochovaným záběrem je pohlednice zapůjčená mi panem Liborem Kadlecem s pohledem z věže kavárny Union na Červený dům a kostel Sv. Kříže (Ausblick vom Turm des Kaffe-Restaurants "Union", gegen Rothes Haus und Kreuzkirche). Poměrně výraznou je na záběru i jedna z budov Richterhofu v pravé části snímku, kde jsou dnes obchody a úřadovny Městského úřadu. Pohlednice pochází z roku 1909:

V dochovaných pohlednicích lze také nalézt další spíše ojediněle pořizované záběry, jako je pohled na město od jihovýchodu přes Svárov z roku 1939:

Nebo obdobný pohled pořízený z Kopečku někdy po roce 1930:

Zde se jedná o pohled do rozhraní dnešních ulic Máchova a Karla Poláčka. Více to asi není potřeba popisovat, v dáli jsou louky pod Špičákem dnes plné panelových domů. Místy před fotografem dnes prochází hlavní silnice, ale podrobnějším informacím a záběrům vztahujícím se k těmto místům a nejbližšímu okolí se budu věnovat v kapitole Ptačí louka.

Dalším ne příliš častým záběrem je pohled z louky pod silnicí na Kozly, nebo z louky nad Robčí, podle úhlu pohledu, každopádně v tomto případě z roku 1927:

Nyní opravdu záběr ze silnice na Kozly 8. 8. 2009:

Podobně dopadají dnešní pokusy o pořízení snímku z totožných míst. Vše je obrostlé zelení, snad jen reliéf kopců na horizontu by se dal najít. Na dobovém snímku jsou v popředí komíny parní Cihelny za mostkem přes Robečský potok, vlevo Holý vrch, před ním jakási větší stavba, snad velice oblíbený Hostinec Zur Stange. Tedy snad je to on, jeho zcela přesnou lokalizaci ještě nemám dokončenu a možná i pravděpodobnější variantou je umístění tohoto hostince dále směrem pod Mnišskou horu. Na horizontu v pozadí Svojkovské hory. Ke dvěma jmenovaným místům v popředí přikládám dobové snímky, které dnes požít pro srovnávací záběry je v podstatě nemožné. Prvním je parní cihelna Josef Schneider s tehdy ještě kamenným mostkem přes Robečský potok. Snímek je datován rokem 1915:

Toto je přibližně stejné místo 25. 4. 2010:

Druhým místem z celkového záběru je hostinec Zur Stange v roce 1906:

Jak jsem již zmiňoval přesné umístění této stavby mi doposud není zcela přesně známo, byť před 100 lety každý českolipan věděl přesně, kam se půjde, když se mělo jít do hostince Zur Stange mezi Robčí a Stružnicí. Dle vojenského mapování z roku 1878 je hostinec vyznačen blíže ke Stružnici, kam se v té době dalo normálně dojít, konkrétně ke mlýnu, kde byla lávka přes Ploučnici. Stružnický mlýn býval místem, kam místní sedláci vozili obilí k semletí.