Domů Alžbětin most
Alžbětin most Tisk
Středa, 25 Červen 2008 10:46

Kaiserin Elisabeth – Polzenbrücke - most císařovny Alžběty

Tato kapitola je další z těch tak zvaných duchařských, kdy se snažím zachytit alespoň poslední zbytky ducha místa v posledním století radikálně přeměněného. Původně jsem se těmto místům chtěl zcela vyhnout pro nedostatek pevných spojnic, ale myslím, že by to byla velká škoda. I když tím podstupuji riziko, že netrefím původní záběr zcela přesně. Ale také doufám, že mi drobná úchylka v prostoru bude prominuta. Toto místo je přesně takové, možná dokonce to nejhorší z pohledu orientace vůbec ze všech míst, které jsem si vybral k prezentaci. Jedná se o součást takřka bájných Českolipských Benátek, jak se také místům na řece říkávalo. Těžko soudit, zda bylo rozvětvení řeky do více ramen na území budoucího města přirozené, nebo zda se jednalo o dílo člověka, který si postupně zdejší divokou a nezkrotnou krajinu dotvářel k obrazu svému. Já osobně si myslím, že větvení řeky bylo přirozené pro meandrující Ploučnici, ale člověk si její tok postupně upravoval podle svých potřeb. Tomu tak jistě bylo i na severnějším ramenu řeky, sloužícímu jako mlýnský náhon a později současně také jako zdroj technologické vody pro kolem vznikající textilní manufaktury. Až postupnými změnami potřeb zcela tento severní tok pozbyl svého významu.

Kaiserin Elisabeth – Polzenbrücke v roce 1899:

Kaiserin Elizabeth-Polzenbrücke 1899

Snímek ze stejných míst ze dne 30.3.2008:

Parkoviště 2008

Snímek na pohlednici z konce 19. století zachycuje most blíže k centru města a částečně i jeho okolí. Nalevo za mostem je patrná stavba kavárny Cafe Central. V tomto domě byly na místě bývalé jirchárny roku 1832 zřízeny lázně Antonínem Melzerem, později rozšířené o ruské parní lázně. Lázně byly v době vzniku druhé ve městě. Ty první byly pouze o rok starší, byly v Židovské uličce a patřily Johanu Kneibemu, zámečnickému mistru. U lázní v Dlouhé ulici je roku 1852 zmiňován hostinec Zum Bad, tedy U lázní, patřící Rudolfu Melzerovi, což byl syn zřizovatele lázní. Jak vypovídá spotřeba piva, hostinec nebyl nijak velký a před koncem století byl přeměněn na kavárnu Central. Tam byla v květnu roku 1921 založena místní organizace KSČ pod vedením Josefa Zítka. Díky této události byla tato stavba po letech považována za jednu z nejvýznamnějších památek dělnického hnutí ve městě. I proto byla demolice v roce 1981 poměrně překvapivým činem. Měl být ovšem zachován alespoň název, který byl přenesen na nově zbudované kulturní centrum na sídlišti Špičák. Přeskočil jsem však mnoho let vývoje, kdy byl podnik po roce 1945 přejmenován na kavárnu Sport. O něco později byla kavárna přeměněna na módní krejčovský salon. Po úpravách okolí byla stavba utopena pod úrovní silnice a hned vedle v sedmdesátých letech fungovala cukrárna, kde prodávali výbornou zmrzlinu, obzvláště pistáciovou a vanilkovou, snad jedinou kopečkovou ve městě.

Hlavním objektem snímku je ovšem most blíže centru, ležící na jednom konci Mostecké ulice, vymezené právě oběma mosty na Ploučnici. Před Dlouhou branou, která byla součástí středověké městské fortifikace, byl kamenný most přibližně již roku 1580. To dokládá důležitost tudy procházející cesty, která byla od raného středověku cestou pro město hlavní a vlastně je tento komunikační směr nejdůležitější do současnosti, ač průjezd městem vede jinudy. Kamenný most byl roku 1896 nahrazen mostem železným. Jednalo se o výrobek Svatovojtěšské huti z Kladna a jeho cena včetně usazení byla spočtena na 23.500 zlatých při délce mostu 12,91 metru. Po tragickém skonu 10. září 1898 velice oblíbené císařovny Alžběty (Elisabeth), známé dnes spíše pod přezdívkou Sisi, byl most pojmenován jejím jménem. Název byl uveden na litinové tabuli v mohutném rámu, umístěném uprostřed mostu na obou zábradlích, jak je patrné na následujícím snímku vpravo.

Pohled přes Kaiserin Elisabeth Brücke k náměstí s novou Unionkou 1907:

Pohled přes most k centru 1907

Pohled na Unionku a k náměstí dne 8.5.2008:

Pohled na Unionku a k náměstí 2008

Most byl snesen v roce 1942, materiál použit k podpoře nacistických válečných zájmů a rameno pod mostem v úseku od Richterova dvora zasypáno. Byl tak mimoděk vytvořen prostor pro pozdější vybudování pomníku, viz článek Rudoarmějec. Koryto řeky bylo ještě mnoho let patrné podle stěn okolních domů, které původně stávaly přímo nad vodou. Mnozí si ještě jistě vzpomenou na podivné zkosení domu, který je vidět v levé části dobové fotografie z roku 1907. Jeho stěna nesvírala s uličním čelem domu pravý úhel, právě proto, že byl zbudován tak jak řeka dovolovala. Tento dům byl zbudován v letech mezi pořízením obou snímků z pohlednic. Přesněji v roce 1904, kdy zde byla zřízena Ústřední drogerie dodávající zboží do jiných prodejen v okolí. Toto zboží zde zůstalo v prodeji až do zániku vlastně dvou obchodů, kdy v jedné byly Barvy - Laky a v druhé Parfumerie. Domy byly zbořeny taktéž v roce 1981, aby zde mohlo být realizováno nové řešení jedné z nejdůležitějších prostor města s výhledem k radostné budoucnosti. Ještě doplním, že na prvním dobovém snímku je podoba levé strany, tedy pravého břehu, zachycena ve stavu, kdy v domě u mostu provozoval své povoznictví Julius Kral, které od něj převzal a odsud přemístil Karel Frey. V části u vody měl také ještě ve dvacátých letech živnost Josef Schulz, který provozoval „Dammen u. Herren Mode salon”, jak hlásal velký vývěsní štít na skosené části budovy.

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.