Domů U spojů

Ze starých pohlednic

U spojů Tisk
Úterý, 01 Červenec 2008 14:23

Lužická ulice - U spojů

Kdysi celistvá ulice Lužická byla rozdělena stavbou dopravní přeložky ve směru na Nový Bor otevřené v roce 1972. Pojmenování Lužická bylo ponecháno v části nad Zemědělskou školou, kde cesta pokračovala dále k úpatí kopce Špičák. Jiný Špičák, tentokráte sídliště, tento zbylý kousek vlastně pohltil, i když je cesta s pozůstatky aleje jasně rozeznatelná i mezi současnou zástavbou. Spodní část ulice nebyla ani po rozdělení přejmenována, stalo se tak až po dostavbě hlavní telekomunikační budovy a sídla spojů, ať již je provozuje jakýkoli majitel. Objekt byl uveden do provozu v roce 1987 a okolo vedoucí ulice byla opatřena jménem U spojů. Před budovou je umístěno umělecké ztvárnění komunikace a dnes si již málokdo vzpomene, že stříbrná „obruč“ byla původně ve vodorovné poloze.

Tato cesta je prastarou cestou do Lužice, která protínala v jihoseverní orientaci Českou Lípu a od nepaměti tvořila pomyslnou osu města v tomto směru. Zde se cesta kolem hřbitovní zdi stáčela mírně k východu, čímž se zmírnilo stoupání cesty pod Špičák a ulevilo se tak tažné zvěři. Trasa dále pokračovala kolem Bukovan pře Chomouty do Sloupu, dále do Jablonného a Žitavy. Směr trasy se změnil až s vybudováním nové císařské silnice v roce 1806, která vede přímo vzhůru a je dnes Mariánskou ulicí. Původní cesta na okraji Mariánského předměstí ovšem nezanikla a do roku 1879 je nazývána ulicí Ke Špičáku a po tomto roce Pod Špičákem. Přejmenování na ulici Lužickou bylo provedeno v roce 1945.

Do bývalé Lužické ulice se vcházelo z prostoru mezi školou a kostelem Narození Panny Marie. Tento plácek byl pojmenován 15. února 1905 Schillerovým náměstím u příležitosti stého výročí úmrtí tohoto německého literáta. Od roku 1945 nese toto místo jméno Palackého náměstí. Z tohoto prostoru je také pořízen následující snímek, na kterém jsou po pravé straně vidět malé, maximálně patrové a nikterak honosné domky převážně tkalců a nádeníků, které byly zbořeny před stavbou telekomunikační budovy. Z původní zástavby nízkých domků sahající téměř až k Zemědělce se do současnosti dochoval pouze jeden dvojdomek na levé straně ulice. Dnes je minimálně zvenku nádherně opraven a je opravdovým příkladem toho, že i tak zvaně chudinské domky, jak byly kdysi označovány, mohou vypadat velice pěkně a příjemně. Konkrétně zde v kontrastu s vedle strašící vilkou, kdysi jistě výstavnou.

Pohled do Lužické ulice v roce 1948:

Lužická 1948

Z Palackého náměstí ke spojům 9.3.2008:

U spojů 2008

Budova na snímku vlevo, stojící v klínu mezi ulicemi, je bývalý hostinec s bohatou historií. První zmínka o hostinci je z roku 1755 a v roce 1835 je Gasthaus Zur goldenen Krone, tedy hostinec U zlaté koruny, popisován jako zájezdní s dobrým sklepem a velkými možnostmi. Tehdy byl majitelem František Fousek a hostinským Dominik Hořice. Proto možná nepřekvapí, že v roce 1865 byl zde založen spolek Česká beseda, který zde získal v patře i spolkové místnosti. Ale brzy je byli nuceni opustit. Zajímavostí je zápis z městské rady z 5. března 1880, kdy rada uděluje hostinskému od Zlaté koruny Františku Lacinovi důtku za to, že zaměstnává prostitutku Terezii Lehnertovou a hrozí odebráním hostinské licence při neuposlechnutí. K hostinci patřil také prostorný sál, kde se konalo mnoho společenských akcí. Podnik zřejmě dobře prosperoval, jelikož roku 1882 byl přestavěn a rozšířen. Prosperitě jistě napomáhal tehdejší velice živý spolkový život a zdejší místo hojně využívaly i přes nepřízeň německých úředníků spolky ryze české. Jak naznačuje zpráva o další události. Dne 3. února 1884 se zde konala ustavující schůze českého dělnického čtenářského spolku za přítomnosti 70. delegátů z českých, ale i německých, dělnických spolků i z jiných míst. Slavnostní projev předsedajícího krejčího Dražila byl přítomným policejním komisařem zakázán. Stejně tak i čtení dopisu od „radikálů“ z Františkova. V roce 1902 byl sál znovu přestavěn, ale již roku 1910 byl zrušen a vybudovány zde obytné místnosti. Po roce 1920 se pro hostinec používá zkráceného názvu U koruny, bez přívlastku zlaté. Do roku1928 zde byly i hostinské pokoje, které byly po tomto roce přeměněny na úřední místnosti a v domě působila do konce války již jen hospoda. V dobách nemotorických byl hostinec také stanicí dostavníku, který odjížděl pravidelně ráno v 9. hodin do Prahy, kam dojel v 18.45. Na poválečném snímku mne zaujala neexistence vzrostlého stromu v kulaté špici před budovou, myslím že lípy, který byl před pár lety jako vzrostlý jedinec k nevoli mnohých pokácen. Zřejmě tedy nebyl tak starý, jak se mohlo na první pohled zdát, i když škoda každého vzrostlého stromu bez ohledu na jeho stáří.

Díky snímkům pana Jaroslava Panáčka můžeme nahlédnout do staré Lužické ulice ještě krátce před tím, než většina zdejších staveb nenávratně zmizela.

Pohled do ulice z jihu s čp. 592 v popředí v roce 1979:

Lužická 1979

Pohled do ulice z jihu dne 1.5.2009:

U spojů 2009

Pohled Lužickou ulicí ke kostelu v roce 1979:

Lužická 1979

Pohled ulicí U spojů ke kostelu dne 1.5.2009:

U spojů 2009

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2024 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.