Domů Náměstí T. G. M. Jihozápadní roh
Náměstí - JZ roh Tisk
Úterý, 26 Srpen 2008 12:25

Samostatné strany náměstí jsou na běžné pohlednicové záběry příliš dlouhé, proto se na pohlednicích vyskytují zejména záběry napříč náměstím, případně detailnější záběry rohů našeho obdélníkového náměstí ve svahu. Tohoto scénáře se podržím také a postupně se pokusím nahlédnout do všech čtyř koutů v procházce časem. Nyní jsem si vybral kout v dotyku jižní a západní strany. V těchto místech se za posledních více jak 100 let příliš nezměnila venkovní podoba domů nijak zásadně až na jednu vyjímku. Začnu tedy záběrem pro tento článek nejstarším, z konce 19. století, ale také nejvzdálenějším z pozice fotografa a pozorovatele.

Marktplatz v roce 1900:

JZ roh náměstí 1900

Náměstí T. G. M. dne 24. 2. 2008:

JZ roh náměstí 2008

Na tomto dobovém snímku je kromě lidí v popředí také morový sloup, správně sloup Nejsvětější trojice, u nějž je dobře viditelná úprava jeho okolí na přelomu minulých století. Mám na mysli kamenné sloupky s plůtkem, který tento sloup obepíná. Ten je již na nejstarší fotografii náměstí pořízené po roce 1860. Byl odstraněn až během rekonstrukce náměstí v roce 1961, kdy zde byly instalovány i nové stožáry pouličního osvětlení.

Marktplatz na pohlednici vydané v roce 1916:

JZ roh náměstí 1916

Náměstí dne 29. 7. 2008:

JZ roh náměstí 2008

Na tomto snímku je zase v popředí krásný detail stožáru pouličního osvětlení té doby. Tyto litinové sloupy byly instalovány v roce 1881 a dne 6. října uvedeny do provozu. Zdrojem světla byl plyn dodávaný českolipskou plynárnou za hlavním nádražím pod Kopečkem, dnes v ulici Plynárenské. Osvětlení bylo předěláno na elektrické v letech 1911 až 1912. Na tomto snímku také snad na první pohled zaujme rekonstruovaný dům čp. 133.

Západní polovina jižní strany domů okolo roku 1915:

JZ roh náměstí po roce 1910

Západní polovina jižní strany domů dne 31.7.2008:

JZ roh náměstí 2008

Zde jsou domy jižní strany z bližšího pohledu. Vlastně rohový dům, sousedící s Kostelní uličkou, dům čp. 131 v sobě ukrývá prodejnu kávy z amerických plantáží, jak hlásá nápis nad vchodem a na výloze. V šedesátých letech zde byla mlékárna. Hned vedlejší dům je velice nápadný svým portálem. Ten zde byl umístěn snad již na přelomu 17. a 18. století. Jeho provedení má upomínat vítězství nad Turkem u Vídně z roku 1683. Dnes je ale také záhadou, co bývalo původně na poměrně velké kartuši nad vchodem. Je málo pravděpodobné, že by tento velký oválný prostor v centrálním bodě horní části portálu byl původně prázdný, tak jak je tomu dnes. Vlevo od vchodu býval obchůdek Vinzenze Bergmanna a vpravo Hermanna Röslera. V domě měl také svou živnost Alois Pěchoč, dnes je zde hotel. Hned další dům je ta jediná stavba, která na počátku 20. století doznala zásadních změn. V roce 1902 byla provedena rekonstrukce ve stylu secese podle návrhu architekta a stavitele E. F. Ruehra. V dalším domě v řadě, v čp. 134 se na přelomu století vystřídalo několik obchůdků, až sem byla v roce 1932 přenesena pohostinská živnost Herrmannem Flögelem a ta zde pod názvem Moravanka je provozována dodnes.

V předposledním domě na rohu byl na přelomu minulých století obchůdek s odíváním, jak by se dnes řeklo, a i zde tento prodej přetrval až dodnes s drobnými obměnami v čase. Tehdy zde měl obchod Otto Malek, nabízející velký výběr pánské a dámské módy, oděvních doplňků a dětského oblečení. Tato rodina provozovala svou živnost později i v domě vedlejším. Právě v tom rohovém domě čp. 136 se druh prodávaného tovaru několikrát měnil, ovšem i s majiteli. Na přelomu století byl zde obchod paní Anny Scheufler. Tato zmínka o tomto jménu není poslední, ale popořádku. Zhruba v 10. letech se do krámku na rohu náměstí nastěhovalo Veidlovo pletařství, které ve dvacátých letech vystřídala prodejna firmy Baťa. Prodej průmyslově vyráběné obuvi jedné z nejslavnějších prvorepublikových firem zde byl provozován již před stavbou obchodního paláce v jednotném designérském střihu, umisťovaném zpravidla na hlavní třídě, stejně jako v Lípě. Původně však byl záměr firmy Baťa postavit svůj prodejní palác právě na tomto místě, ale stavební úřad města stavbu nepovolil. Nakonec se do tohoto obchůdku nastěhovaly zpět zase oděvy, rozšiřující se živnosti z vedlejšího domu. Textilní zboží se zde prodávalo i v letech, které pamatuji ze svého dětství a mládí. Ale to už byl obchod národního podniku centralizovaného hospodářství.

Detailní záběr JZ rohu náměstí na pohlednici odeslané v roce 1917:

JZ roh náměstí 1917

Pohled do stejných míst náměstí v roce 1928:

JZ roh náměstí 1925

Jihozápadní strana náměstí dne 29.7.2008:

JZ roh náměstí 2008

Průhledem mezi domy na náměstí je vidět dnes v podstatě zbořený dům bývalého čp. 159. Na konci 19. století prodává tento hostinec vdova Kozderová Franzi Knottemu a podnik dostává název Knotte´s Restaurant. V roce 1902 se měnil majitel i název, majitelem se stává hostinský Knobloch a název byl změněn na Knobloch´s Bierstube, tedy Knoblochova pivnice. V tomto hostinci byly spolkové místnosti vlastivědného spolku Nordböhmische Excursions-Club. V roce 1913 kupuje hostinec Josef Zosel a mění se tak i název na Gasthaus Zosel. Tak fungoval až do druhé světové války, vedený od roku 1924 vdovou Aloisií Zoselovou.

Detail obchodu firmy Baťa na náměstí v roce 1928:

Baťa 1928

Stejný dům čp. 136, ale na snímku z 8. 4. 2011:

Náměstí 2011

Zbývá na přiložených obrázcích ještě několik domů na jižním okraji západní strany náměstí. Hned v tom rohovém domě se nalézá lékárna s nejdelší historií ve městě. Ještě v prvorepublikových inzerátech, kdy lékárnu a farmaceutickou laboratoř vedl Ph. Mr. Eduard Klötzer, se uvádí rok založení 1787. Toto je rok, kdy lékárna začala působit na tomto místě. Ovšem za její předchůdkyni lze považovat lékárnu klášterní, právě ona sem byla toho roku přemístěna. Přesun byl potvrzen privilegiem císaře, a proto se lékárna také honosila názvem Apotheke zum Kaiser Josef II. Po zániku císařství mizí také i tento název. V domě měl také v roce 1935 svou ordinaci MUDr. Friedrich Wenzel, praktický a železniční lékař. Zároveň byl i předsedou oblastní správy německých lékařů v České Lípě.

Do vedlejšího domu čp. 165 se okolo roku 1910 stěhuje rodina s příjmením Scheufler, podnikající v papírnictví a místo dvou oken v přízemí vzniká výloha. K živnosti papírenské tehdy také patřilo vydávání pohlednic. Proto býval tento kout náměstí na pohlednicích také poměrně často zobrazován. Nejdříve Ferdinand a po roce 1925 Max Scheuflerové se zasloužili o poměrně značnou část dodnes dochovaných obrázků České Lípy. Kromě toho samozřejmě byly v nabídce firmy i jiné tiskoviny, kancelářské a školní potřeby, modlitební knížky, hrací karty, alba a další papírenské zboží. V letech padesátých zde byla krátce kancelář Čedoku. To v dalším domě se různý způsob podnikání střídal na začátku 20. století častěji. Přibližně v roce 1916 je zde zřízena restaurace majitelky Anny Lerche, ale ani ta se zde neudrží dlouho. Restauraci střídá cukrárna Gustava Winklera, která zde vydržela sice nejdéle, ale i ji semlely poválečné změny. V letech osmdesátých měl zde v oknech vystaveny své českolipské obrázky akademický malíř Rudolf Novotný, který měl v podkroví svůj ateliér.

Neodpustím si ještě přidat záběr z roku 1960 do zmiňovaných míst:

JZ roh náměstí 1961

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.