Domů Hálkova a Heroutova

Ze starých pohlednic

Hálkova a Heroutova Tisk
Pondělí, 18 Květen 2009 13:31

Sonneberggasse a Gabelsbergergasse

S počínající výstavbou rodinných domů jižně od Děčínské ulice v prvních desetiletích dvacátého století se započaly zastavovat i parcely severně od cesty vedoucí k Dolní Libchavě. Ovšem zde se nestavělo tolik usilovně a také zde vyrostlo i několik větších staveb, třeba jako hned ta na první dvojici snímků z Hálkovy ulice.

Sonneberggasse přibližně v roce 1935:

Sonneberggasse 1935
Snímek zapůjčil Radim Paclt

Hálkova ulice 8.4.2009, z místa asi nejpřijatelněji podobného:

Hálkova 2009

Mapka - toto místo je zde

Ulice se od roku 1934 původně nazývala Sonneberggasse, podle nedaleké obce Slunečná, Sonneberg. V roce 1945 byla přejmenována podle českého spisovatele a básníka na ulici Hálkovu. V předválečné době ulici jednoznačně dominovala poměrně velká vila čp. 393, která je dnes tak trochu utopena mezi původně provisorními bytovými domy. Toto bylo jedno z míst ve městě, kde se začaly tyto domy stavět v roce 1943 pro německé obyvatelstvo přesídlené z osvobozených oblastí východní Evropy. Stavěly se typové domy tak zvané Behelfsheimy, tedy výpomocné byty, které se dostavovaly i po osvobození pro příchozí nové české obyvatelstvo, neboť i v poválečné době byla zde bytová situace velice špatná. V pozadí snímků je ulice Heroutova. Nejstarší z ulic severně založených od Dolnolibchavské cesty za kolejemi. Byla vymezena již v roce 1907 jako Gabelsbergergasse, Gebelsbergerova ulice. Franz Xaver Gabelsberger (*9.2.1789 − †4.1.1849, vždy v Mnichově) byl tvůrcem německé těsnopisné soustavy. Tuto těsnopisnou soustavu nahradila v Československu soustava nová, vzešlá z konkurzu vypsaném Ministerstvem školství a národní osvěty v roce 1920, jejímiž autory byli PhDr. Alois Herout a Ing. Svojmír Mikulík. Při přejmenovávání ulic v roce 1945 byla snaha sice odstranit německé pojmenování ulice, ale pokud možno zachovat motiv pojmenování, či obor působení osobnosti, po které se daná ulice jmenuje. A zde se to povedlo náramně. Dokonce i v správném chronologickém pořadí, i když česká soustava měla autory dva. Nutno však poznamenat, že Heroutova ulice dostala v roce 1948 nakrátko název Liptáňská, po slezské družební obci. Zanedlouho se pojmenování ale vrátilo zpět k osobě Aloise Herouta (*17.11.1860 — †26.11.1943), rodáka z Berouna.

Dolní část Heroutovy ulice na snímku Jaroslava Topinky v roce 1968:

Heroutova 1968

Dolní část Heroutovy ulice 8.4.2009:

Heroutova 2009

Takřka ve stejném místě s různými pohledy a v různých dobách jsou zhotoveny následující čtyři snímky, které mi poskytl pan Jakub Ambrož. Na spíše rodinných fotografiích je poměrně dobře zachycen vývoj vzhledu ulice v několika bodech. Na prvních dvou snímcích je ulice prašnou cestou a pocházejí přibližně z roku 1953:

Heroutova 1953

Stejná místa, ale s otočeným fotoaparátem k jihu, zřejmě také rok 1953:

Heroutova 1953

Další snímek je zřejmě zima 1966:

Heroutova 1966

Poslední záběr je na druhou stranu ulice a jsou na něm zachyceny domy z předešlého novodobého snímku zcela vlevo se světlou fasádou čp. 380 a dům nad ním. A to přibližně v roce 1967:

Heroutova 1967

Dále se dostáváme do horní části ulice. Na následující dvojici snímků upozorním na dnes trochu utopený hranatý dům v levé části snímku. Dům je podstatně starší, než na první pohled vypadá a jeho dřívější výška dnes ve stínu mnohopodlažních panelových domů také není tolik opticky výrazná. Domu číslo popisné 416 je totiž přibližně 100 let a uvědomíme-li si, že po svém postavení dlouhá léta stával opravdu osamocen  na svahu kdesi v lukách na konci ulice není divu, že se mu při jeho výšce mezi místními přezdívalo „mrakodrap”.

Horní část Heroutovy ulice na snímku Jaroslava Topinky z roku 1968:

Heroutova 1968

Horní část Heroutovy ulice 8.4.2009:

Heroutova 2009

Ještě západněji za Heroutovou ulicí byla od roku 1928 ulice Příčná, byť v ní byly jen dva domky. Dalších 30 řadových domů zde přibylo až v roce 1973. Naopak blíže k trati byly vytyčeny ulice z roku 1924 Mohauptova, od roku 1945 Antonína Sovy a nejblíže u trati od roku 1928 ulice U náspu přejmenovaná v roce 1945 na ulici Bendlovu. K těmto ulicím vybíhajícím z Děčínské je potřeba ještě připočíst ulici jdoucí ke všem kolmo, tedy jejich spojku, kterou je ulice Na nivách, jenž si svůj pomístný název nese již od roku 1928.

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2024 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.