Domů U synagogy
U synagogy Tisk
Čtvrtek, 02 Červenec 2009 16:01

Tempelgasse - U synagogy

Zde se jedná o jednu z ulic, jejíž název vychází z místních historických souvislostí. A jak již samotný název napovídá, byla tato ulice ležící těsně za východní částí hradeb města v samotném centru židovské čtvrti, nebo-li jak se spíše používá židovského ghetta. Proto ani nepřekvapí, že ulice je jmenována prvně v roce 1600 jako Juden Gassen, tedy Židovská. V 19. století se lze setkat i s pojmenováním Judengraben (Židovský příkop), Synagogengasse (Synagogová) či Niederer Judengraben, tedy Dolní Židovský příkop. Jako Moskevskou ulicí oddělené pokračování ulice zvané Horní Židovský příkop, což je dnešní Jiráskova ulice. Před rokem 1880 se pojmenování ustálilo na Tempelgasse, což se dá reprodukovat také jako Templová, a bylo tomu tak až do roku 1938. Tehdy byla ulice přejmenována na Stürmergasse, v tomto případě nejpravděpodobněji ve smyslu Židobijecká (stejně jako stejnojmenný dobový spolek a časopis). Hned po osvobození v roce 1945 bylo ulici navráceno pojmenování U synagogy, i když už jen z piety, neboť synagoga už zde nebyla.

Pohled do ulice U synagogy na snímku J. Panáčka asi v roce 1980:

U synagogy 1980

Stejné křížení ulic před demolicemi v roce 1985:

U synagogy 1985

Pohled do ulice U synagogy 19.5.2009:

U synagogy 2009

S touto částí města bylo po zhruba 500 let spjato zásadním způsobem obyvatelstvo židovské. Tuto historii jedinečně a jako celek zpracovala populární formou ve své knize „Židé v České Lípě” paní Marie Vojtíšková. Kniha vyšla v roce 1999 a je stále k dostání v českolipském muzeu či městském informačním centru na náměstí za cenu lidovou. Nebudu se zde proto zabývat historií židovské komunity více než je nutno pro potřeby představení tohoto přeměněného koutu města. Určitě se s historií Židů v České Lípě stojí za to seznámit. Nejen že byla Lípa zvláštní umístěním židovského ghetta vně hradeb, což není zcela obvyklé, ale i historie usadivších se zde potomků Jákobových byla taktéž poměrně dlouhá, a zejména zaujme údaj, že v polovině 19. století byla vyjma Prahy v České Lípě sedmá nejpočetnější židovská obec v Čechách. S poměrně velkou dávkou nepřesnosti při sčítacích metodách tehdejší doby, lze dokonce považovat zastoupení synů Izraele mezi obyvateli města i hojnější než u národnosti České. I přes několik velkých pogromů z minulosti, které lipské Židy postihly.

Rozhraní Moskevské a ulice U synagogy v roce 1985:

U synagogy 1985

Na rohu Moskevské a U synagogy 10.5.2009:

U synagogy 2009

Pohled do ulice U synagogy z Moskevské v roce 1985:

U synagogy 1985

Pohled do ulice U synagogy z Moskevské dne 4. 9. 2011:

U synagogy 2011

Jak je patrno hned z prvních snímků, zdejší zákoutí nebylo ani zdaleka tak vzdušné jako dnes. Původně to bývalo místo za hradbami, tedy někdy na počátku 16. století, v době kdy se datuje trvalé usazení Židů v České Lípě. A jak také i název napovídal, západní strana domů lemovala hradební příkop, stejně jak tomu bylo v dnešní Jiráskově ulici. Židovská komunita byla velice specifická a uzavřená společnost, což zde nechci podrobněji rozvádět, ale přeci jen je potřeba několik zvláštností zmínit. Například je to sdružení komunity v jedné části města v tak zvaném ghettu, kde býval počet rodin a domů vlastněných Židy městem regulován a tyto domy bývaly označovány římskými číslicemi. Na okrajích zdejšího ghetta ale byly domy promíseny, takže třeba nízký rohový domek čp. 690 z prvního snímku měl křesťanské majitele mezi židovskými sousedy. Také ovšem zůstal malinký. Přibližně v polovině 19. století se zde sešli dvě okolnosti, díky kterým si Židé v té době nechali stavět domy velké a mohutné. Jak je možná lépe vidět na druhé dvojici snímků, kde sice již bývalá výstavnost domů vyprchala, ale dnes se jim zase vrací, i když už zase ty domy nestojí všechny a jsou nahrazeny novostavbou České pojišťovny.Jen pro doplnění uvedu ony okolnosti, kterými byl v krátké době již druhý celoměstský požár, kdy byl po roce 1820 každý investor vítán a židovští obchodníci byli vždy proslulí a tedy i majetní. A druhou okolností bylo legislativní uvolnění přicházející postupně v mocnářství po revolučním roce 1848, které rušilo omezení týkající se přímo Židů žijících v monarchii Rakousko-Uherské.

Budova židovské školy před demolicí v roce 1985:

U synagogy 1985

Stejné místo v ulici U synagogy 7.2.2009:

U synagogy 2009

Část ulice se židovskou školou čekající na demolici zachycené v roce 1985:

U synagogy 1985

Stejná část ulice provzdušněna budovatelským úsilým let osmdesátých dne 4.9.2011:

U synagogy 2011

Židovská škola je v České Lípě doložena zmínkou v listině již z roku 1648. Tato budova byla však postavena v roce 1867 jako židovský obecní dům, ale protože byla používána k výuce, říkalo se jí spíše škola. Po druhé světové válce zde ještě sídlil Israelský matriční úřad. Budova nepřečkala budování socialistických zítřků v roce 1985.

Zde stávala synagoga, zachyceno přibližně v roce 1985:

U synagogy 1985

Parkoviště U synagogy 1.5.2009:

U synagogy 2009

Na starou školu už navazoval kamenný plot a prostor, kde bylo místo už jen na židovskou modlitebnu v prostoru před Mlýnskou strouhou před Červeným domem. Na snímku z roku 1985 je tento prostor už pochopitelně prázdný, tehdy byl využíván podnikem Spoje k uložení materiálu, nebo jako parkoviště, proto se prostoru také říkalo i autopark. V mezeře mezi domy je přes garáže průhled do Mlýnské ulice, kam vedla krátká spojovací ulička.

Spojka od synagogy k mlýnu v roce 1985:

U synagogy 1985

Tak tudy nějak ta ulička vedla, stav k 1.5.2009:

U synagogy 2009

Místo garáží býval původně také dům a ulička spojovala Tempelgasse s prostorem před velkým mlýnem, kam ústila Mlýnská ulice, která jediná z toho všeho částečně dnes ještě zbyla s rohovým domem, kde je dnes restaurace.

Pohled od bývalé Mlýnské strouhy ve stavu z roku 1985:

U synagogy 1985

Detailnější záběr na domy U synagogy v roce 1985:

U synagogy 1985

Parkoviště U synagogy 1.5.2009:

U synagogy 2009

Na prvním snímku vlevo je za břízkami vidět rozložitá budova většího mlýna. Uprostřed snímků z roku 1985 jsou tři budovy stávající na konci ulice. Největší budova uprostřed býval Israelitský chudobinec. Stával přesně naproti synagoze.

Ještě jeden pohled na uprázdněný prostor v roce 1985:

U synagogy 1985

Parkoviště U synagogy 1.5.2009:

U synagogy 2009

Snímek z roku 1985 ještě zachycuje skupinu domů U synagogy i z druhé strany a dům u dnešního parkoviště, který také patříval k obecním židovským domům, v tomto případě v zadních traktech.

Průčelí synagogy a ulička kolem ní okolo roku 1935:

Synagogy 1935 U synagogy 1935

Vznik a přesné období stavby první českolipské synagogy není příliš objasněno. Existuje i teorie, že na tomto místě stávala křesťanská rotunda, kterou využívali později Židé jako svou modlitebnu. Ono sice existuje několik zpráv v písemnostech o židovských modlitebnách, ale orientaci ztěžuje i nepřesnost zapisovatelů v názvosloví, kdy lze zaměnit třeba i modlitebnu se školou. Nakonec samotnou modlitebnu, či židovský svatostánek, lze pojmenovat dvěma výrazy. Jednak synagoga, nebo také templ. Synagoga je řecký výraz pro židovskou modlitebnu, kdežto templ je latinský výraz pro pohanské chrámy v římské říši, používaný v němčině a češtině pro nekřesťanské chrámy. Tento výraz se zdál českolipským německy mluvícím obyvatelům vhodnější, než výrazy hebrejské, proto se také zdejší ulice jmenovala Tempelgasse. V každém případě zažívali Židé ústrky i při snahách o vybudování svého templu. Vždy jim bylo povoleno pouze přistavět stavbu starou, i když situace se pravidelně změnila v kompletní přestavbu. Situace se změnila až ve zmiňované druhé polovině 19. století, kdy zdejší Židovská obec přistoupila ke stavbě zcela nové honosné synagogy. Základní kámen byl slavnostně uložen po 11. hodině dopolední dne 17. dubna 1863 za účasti rabína Dr. S. Becka, autora projektu ing. Josefa Goldbacha, stavitele Eduarda Posselta, purkmistra města Antona Zinka a mnoha dalších významných osob. Stavba synagogy trvala něco přes rok. Slavnostní vysvěcení bylo naplánováno s okázalou slavností na 15. hodinu dne 23. září 1864.

Opačný pohled na synagogu, zde z mostku u Červeného Domu a stejná místa dnes:

Synagoga 1935 U synagogy 2009

Poměrně mohutná budova postavená podle projektu novozámeckého, tedy zahrádeckého, inženýra Josefa Goldbacha byla postavena v historizujícím stylu s románskými a maurskými prvky, v průčelí přizdobena věžičkami. Na přání okresního úřadu byl objekt oplocen a v meziprostoru vysazeny stromy. Synagoga vydržela na svém místě do osudné Křišťálové noci roku 1938. Tu noc z 10. na 11. listopadu byla synagoga jako mnoho dalších v Říši podpálena. Ovšem když obyvatelé z okolních domů zpozorovali plameny, zavolali hasiče a oheň byl uhašen. Oheň byl však kolem osmé hodiny raní znovu založen a dílo zkázy dokonáno. Z budovy zbylo pouze obvodové zdivo, které bylo následně strženo. Starosta města Josef Turner mohl hlásit redakci časopisu Stürmer, že „město Česká Lípa, kdysi silně požidovštělé, správně pochopilo židovský problém a brzy bude od této rasy očištěno”. Pak už jen stačilo na jaře 1939 slavnostně s notnou dávkou cynismu přejmenovat ulici na Stürmergasse.

 

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.