Domů Manušice
Manušice Tisk
Sobota, 14 Srpen 2010 08:01

Manisch - Manušice

Obec Manušice s historií sahající s jistotou až do středověku bývala dříve jistě významnější, než se dnes může zdát. Základem obživy bylo hospodaření s půdou v širším smyslu slova. Jednak to bylo zemědělství, ale také rybníkářství zmiňované už od 16. století. Jistě nezanedbatelnou částí obce býval mlýn, kde byla také pila. V polovině 19. století byly všechny stavby v obci dřevěné, zcela kamennou stavbu bychom tu nenalezli ani jednu. Což se v následujících letech začalo měnit. Počet stavení v obci se v té době pohyboval lehce pod 40 a bydlících bylo necelých 200 (přesná čísla v kapitole Obyvatelstvo statisticky). Nejvyšších čísel bylo dosaženo před druhou světovou válkou, kdy zde bylo evidováno 42 domů s 213. obyvateli. Porovnání s dnešním stavem je pro zdejší kraj typické, dnes je v obci evidováno 37 trvale obydlených domů s 84 obyvateli při posledním sčítání v roce 2001. Důležitou součástí obce býval vždy hostinec. Takovým bodem byl v Manušicích na počátku 20. století hostinec majitele Rongeho a bylo tomu tak až do druhé světové války. Franz Ronge zde provozoval taktéž trafiku a byl zároveň předsedou osvětového spolku v Manušicích. Obec v té době měla vlastní sbor dobrovolných hasičů, německý kulturní spolek a místní odnož spolku zemědělského. Kromě mlýna s pilou, hostince s trafikou působili v obci také dva truhláři, obchod smíšeným zbožím a nesměla chybět a ani nechyběla mlékárna.

Ronge's Gasthaus zur Sanhoh přibližně v roce 1910:

Ronge`s Gasthof

Manušický obchod 30. 7. 2010:

Manušice 2010

Další důležitou stavbou obce bývala kaplička, když už si obec nemohla dovolit kostel, nebo se nenašel nějaký mecenáš k jeho postavení v celé historii obce. Zdejší kaplička byla postavena v roce 1910, jak dokládá letopočet ve štítu stavby. Snímek ze 30. let kapličku zobrazuje v podstatně lepším stavu, než na současném snímku. Další foto zde.

Manušická kaplička okolo roku 1935 a 30. 7. 2010:

Manisch 1930 Manušice 2010

Po druhé světové válce původní německy hovořící obyvatelstvo nahradili obyvatelé přišedší z vnitrozemí, tedy obyvatelstvo echt české. I to jistě hrálo roli při volbách do Národního shromáždění dne 30. května 1948, kdy zde byla po únorovém puči vyslovena 100% důvěra jednotné kandidátce Národní fronty, čímž si tato obec vysloužila jako jedna z 50. na okrese titul „Vlastenecká obec”. Tak také stálo na ceduli u silnice na kraji Manušic.

Jižní okraj otitulované obce Manušice někdy okolo roku 1950:

Manušice 1950

Jižní okraj obce Manušice dne 30. 7. 2010:

Manušice 2010

Na dalším snímku trochu hlouběji mezi domy, je kromě budoucí generace prozatím projíždějící se v kočárcích, jasně patrný v levé části snímku bývalý písečný lom. Dnes se porostlý svah skrývá mezi stromy.

Manušická hlavní silnice přibližně po roce 1950:

Manušice 1950

Manušická hlavní silnice 30. 7. 2010:

Manušice 2010

Od roku 1903 byla dalším velice důležitým místem v obci železniční zastávka. Nejdříve jednokolejná, v roce 1928 doplněna o kusou kolej, přesněji obslužnou kolej k místní pile K. Neubert, zbudovanou na náklady firmy. Pila byla součástí mlýna a vše se nacházelo v dnešním objektu střelnice. K mlýnu vedl vodní náhon ukrytý od silnice pod tratí, který se pod ní dokonce i větvil, neboť vrchní voda z náhonu byla sváděna k manušickým rybníkům, které napájí.

Manušická kaplička se zastávkou přibližně před rokem 1970:

Manušice 1970

Manušická kaplička bez zastávky 28. 10. 2009:

Manušice 2009

Obslužná kolej k pile byla snesena v roce 1969 a provoz na trati zcela ukončenl v roce 1979, kdy už ani pila dávno nefungovala. Těleso tratě znovu ožilo provozem až proměnou na cyklo-bruslo stezku s názvem Varhany otevřenou v roce 2008, tedy konkrétně zde její první část.

Manušická zastávka Českokamenické lokálky nejpozději v roce 1969:

Manušice 1969

Místa, kde bývala železniční zastávka dne 28. 10. 2009:

Manušice 2009

Poválečné fotografie laskavě poskytl pan Čermák.

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.