Domů Náměstí T. G. M. Severozápadní roh
Severozápadní roh náměstí Tisk
Pátek, 15 Duben 2011 16:11

V severozápadním rohu našeho rozmanitého a jedinečného náměstí se kladením vrstev času sešly diametrálně odlišné budovy, každá reprezentující jiné období vývoje. V hledáčku tak tentokráte mám u ústí Mikulášské ulice vždy dvě budovy na každé její straně. Domeček s nejstarším dochovaným vzhledem ze zmíněné čtveřice je dům číslo popisné 171. Dnes je dům nejnápadnější snad právě svou utopeností v okolní zástavbě. Jedná se o dům stojící na gotických základech, zásadně přebudovaný v 17. století a do dnešní podoby upraven v průběhu 19. století. Posunu se však do roku 1900. Tehdy domek výškově zařezává s domy okolními a obchůdek v přízemí provozuje v nájmu obchodník Altschul, který zde nabízí střižní zboží a textil. Obchodníků a obyvatel města s tímto příjmením bylo v Lípě opravdu hodně a dnes se v nich velice těžko orientuji. Jen doufám, že oni se tehdy v příbuzenských vztazích orientovali bezpečněji. Jméno Altschul z města mizí až s druhou světovou válkou, neboť jeho nositelé patřili k nejpronásledovanější skupině obyvatel toho období. Tento obchodník však mizí již podstatně dříve a ve dvacátých letech dům i s obchodem patří Otto Engelovi. Ten zde provozuje elektroinstalační firmu s prodejem svítidel. Později svůj elektrozávad rozšiřuje o prodej radiopřijímačů všech značek a systémů. Takto je obchod přebírán v roce 1945 do národní správy Vladimírem Dickem, českolipským rodákem. Ten usiluje o přemístění do vhodnějších prostor, uvolněných v domě čp. 84, což je komisí města  doporučeno. V roce 1949 je pan Dick z funkce národního správce odvolán, jak už to v oněch letech bylo, a elektrozávod byl začleněn do národního podniku Elektra Praha. Tím byl vlastně položen základ prodejny elektra, kterou mnozí v domě na rohu Moskevské ulice pamatujeme a kde de fakto funguje doposud v bočním prostoru domu.

Severozápadní roh náměstí okolo roku 1900:

Marktplatz 1900

Severozápadní roh náměstí 27. 7. 2008:

Náměstí 2008

Jak vidno dům 171 se za ta uplynulá léta z venku příliš nezměnil. Na dvojici snímků si lze poměrně dobře prohlédnout i detaily budovy Spořitelny - Pošty, ale té se věnuji samostatně jinde. Dále možná někoho zaujmou slunící se mladé maminky, k tomu nemám co více dodat, nebo také naprostá proměna domu číslo popisné 172. Tam v roce 1900 sídlil Anton Kasper, obchodník obilím a speciálním zbožím, což nevím přesně, co je tím míněno. Objekt v prvních letech 20. století kupuje tehdy již zavedený podnikatel Karl Prokop. Jeho podnikatelskou náplní byla výroba hasičských potřeb a koženého zboží. Hasičské přilby této firmy jsou dodnes obdivovaným artiklem milovníků precizní práce. K. Prokop se rozhodl dům od základů přestavět a stavební plány zadal k vypracování stavební firmě John & Jisba. Pro jistotu poznamenávám, že to jsou pánové, kteří mimo jiné o pár let později navrhli a realizovali kavárnu Union. Tak byly stavební plány dokončeny v říjnu 1904 a stavební komise města je 9. 11. 1904 schválila. Následující rok byl patrový dům podle oněch plánů od základů zcela nově vybudován, tedy od sklepů včetně. Proto ve fasádě mezi druhým a třetím patrem lze nalézt letopočet 1905. V samotném vršku cibulového štítu domu je také možné vidět iniciály CP, což je zase upomínka na zadavatele stavby, Karla Prokopa. Záměna C a K je zde pro mne velkou zajímavostí a záhadou. Plány stavební firmy John & Jisba všude uvádějí křestní jméno zadavatele s C, tedy Carl Prokop. I když tytéž dokumenty nesou vlastnoruční podpis pana Prokopa psaný s K, tedy Karl. Dalším důkazem, že pan Prokop používal pravopis svého křestního jména s K jednoznačně dokládá vývěsní štít instalovaný na dostavěném domě. Vcelku by mne zajímalo, jak se na uvedené CP místo KP asi pan Prokop tvářil. Pokud ty iniciály neskrývaly nějaký dvojsmysl. Ale to už asi zůstane na vždy zahaleno nánosem let se zapomněním.

Letopočet a iniciály z fasády domu ve stavu z 8. 5. 2008:

1905 CP

Oproti původnímu návrhu fasády došlo během její realizace k několika změnám. Štuková výzdoba je bohatší, ale k největší změně došlo vztyčením štítu převyšující hranu střechy, což původně nebylo plánováno. V předválečných a válečných letech měl v domě obuvnictví Antonín Kieslich, který dům i opravil. V roce 1945 přebírá obuvnictví Oldřich Absolon, který o čtyři roky později stěhuje firmu do patra a ještě téhož roku jde firma do likvidace. Přízemní prodejnu tehdy začíná využívat podnik Mototechna. V roce 1962 sem vrací prodej bot národní podnik Obnova, který zde provedl první větší poválečnou adaptaci domu v roce 1964. Zhruba od poloviny 70. let zde sídlil Čedok.

Severozápadní roh náměstí přibližně v roce 1913:

Marktplatz 1913

Severozápadní roh náměstí 28. 10. 2010:

Náměstí 2010

Mírným spojovacím článkem mezi oběma konci řady domů náměstí je v záběrech dům již v ulici Mikulášské. I v tomto domě byl hostinec. V roce 1880 bezejmenný podnik Antona Köhlera. Od roku 1890 provozovaný pod názvem Zur Traube, tedy U hroznu. Přesto byl hostinec místem schůzek lidí spjatých s jinou plodinou, lidí od mouky. Ke konci 19. století se z hostince stává středisko cechu mlynářů a pekařů. Na přelomu století vede hostinec Anton Geppert, později jeho žena Barbara. V roce 1925 hostinec vlastní Josef Novák a nabízí zde jeden dvoulůžkový, jeden třílůžkový a jeden pětilůžkový hostinský pokoj, v němž přespání přišlo na 9 Korun. Po válce již provoz nebyl obnoven.

Photo - Drogerie Bärtel přibližně v roce 1930 a stejný dům 28.10.2010:

Drogerie Bärtel Náměstí 2010

Na druhé straně Mikulášské ulice je velký dům, ale jen s poměrně malou plochou v náměstí, zato zasahující hluboko do ulice Mikulášské. V roce 1884 zde založil drogerii Alois Schütz, který nabízel kromě běžného drogistického zboží jakým byla sodová voda a parfumerie také medicínskou drogerii. Pod tímto názvem se skrývá například chirurgické gumové zboží, obvazový materiál, nebo i lékařské víno. Zboží doplňoval široký výběr čajů či japonské zboží. Jistě nezanedbatelnou součástí byla i fotografická laboratoř. Po roce 1910 se stává majitelem obchodu Josef Bärtel, který se hlásil k odkazu svého předchůdce a vedl obchod až do konce války. Zcela jistě se více věnoval fotografickým potřebám a nabízel i fotografické aparáty. V nabídce však bylo samozřejmě stále drogistické zboží, toaletní potřeby, různé druhy mýdla a taktéž výslovně i prskavky. Po druhé světové válce dostal obchod do národní správy J. Volák a vedl jej pod názvem Drogerie U Anděla, ale to už je jiná historie. Ale název byl převzat z dob dřívějších, neboť již J. Bärtel používal označení obchodu Engel-Drogerie.

Dům byl postaven zřejmě krátce po požáru města v roce 1820. Tedy přední polovina u náměstí. Zadní část domu byla dostavěna později, někdy okolo roku 1850, dle nedatovaných dochovaných dokumentů soudě. Každopádně starší část hledící do náměstí měla původně jednodušší fasádu, ale ne zcela bez ozdobných prvků. Obsahovala například bosáž přízemí a zdobení oken. Dům nechal zkrášlit drogista Schütz v roce 1897, kdy stavební mistr Johann Friedrich doplnil na průčelí domu do mezipatří a výše několik složitějších zdobných prvků a zejména byl vztyčen ozdobný štít s nápisem Drogerie s příslušnými věžičkami a ostatními hezkými čičuričkami. J. Bärtel si nechal v roce 1926 vypracovat plány na zásadní rekonstrukci domu a ve dvou variantách se uvažovalo vyhnat jej „o štok”, ale nakonec se realizovala třetí úsporná varianta, která ponechala venkovní vzhled domu bez zásadních změn. Ostatně právě horní polovina fasády je stále bez zásadních změn a oprav dodnes. Jen zmizelo to co přečuhovalo nad střechu, asi aby to nespadlo. Na jednu stranu je s ohledem na novodobé stavební práce s podivem jak stále fasáda drží, ale přeci jen je na ní ta spousta let již vidět a rekonstrukci by zasloužila. Poznamenáno v dubnu 2011.

Vedle stojící Hotel Lamm přibližně v roce 1910:

Hotel Lamm 1910

Budova číslo popisné 193 dne 17. 11. 2010:

Raiffeisenbank 2010

Na rozdíl od rohového domu bývalé drogerie, který je přes sto let z venku v podstatě stejný a snad teda i fasáda je ještě původní od roku 1897,dům vedlejší prošel za stejné období bouřlivým vývojem. I když počátek příběhu z 19. století je takřka totožný. Po požáru města roku 1820 byl dům obnoven bez výrazných ozdob na fasádě. V roce 1835 je zde jmenován Hotel U Bílého beránka a ten rok se zde vytočilo 77 sudů piva. Stavební ruch zde začíná po roce 1871 a nakonec dostává objekt podobu z plánů datovaných k roku 1879. Autorem je českolipský stavitel Eduard Posselt, který se mimo jiné podílel i na vzhledu přízemí naší radnice o pár let později. Nyní Hotel Lamm, tedy beránek, tak dostává naprostou proměnou průčelí stavby podobu zachycenou na snímku z roku 1910. Zadavatelem, či investorem, taktéž i majitelem hotelu tehdy byl Adalbert Flickschuh, který zde nabízel k osvěžení pivo plzeňské, litoměřické a českolipské. Hotel vlastnil také své drožky, které vozily hosty převážně na místní nádraží tehdy kousek za městem. Koncem 19. století hotel jako nájemce provozuje Anton Andre a ještě si majitel Hugo Flückschuh, poštmistr v České Kamenici, snad syn předešlého majitele, nechává zpracovat stavitelem Juliusem Teubnerem plány na přestavbu hotelu. Ale ani v roce 1909 ani v roce 1915 se nakonec rekonstrukce neuskuteční. Hostinec ukončil svou činnost po první světové válce, dům koupil finanční ústav, který jej zásadním způsobem rekonstruoval.

Nově zrekonstruovaná budova 193 v roce 1922:

Marktplatz 1922

Severozápadní roh náměstí dne 8. 4. 2011:

Náměstí 2011

Na dobovém snímku je mimochodem i nově rekonstruovaný dům s kavárnou Ring Café a Všeobecnou zdravotní pokladnou, dnes budova knihovny. Ale zpět na severní stranu k nově rekonstruovanému domu číslo popisné 193. Plány rekonstrukce vznikly v roce 1921 a autorem je mimoňský stavitel s filiálkou v Lípě Josef Schneider. Byť se nejedná zcela o novostavbu, je tato budova společně s bankovním domem v opačném rohu náměstí čp. 127 nejmladší na celém náměstí. A přesto, že vznikaly ve stejné době, jejich vnímání je dnes naprosto odlišné. Ony vlastně i vznikly naprosto odlišné stavby. Na jedné straně strohá pozdně klasicistní stavba a na druhé straně novostavba ve stylu dekorativistické moderny. Banka 127 je snad i proto připomínanou kubistickou stavbou známého architekta. Kdežto bankovní dům v opačném koutu náměstí je v podstatě nevýraznou až přehlíženou stavbou. Snad toto je také rozdíl mezi prací renomovaného autora návrhu stavby a místního stavitele regionálního významu. I když pro dostavbu je vždy jistým svazujícím prvkem dispozice původní stavby, jak tomu bylo pravděpodobně i v tomto případě.

Jak je zřejmé z dobového snímku, byl původně během rekonstrukce zachován vzhled přízemí, ale snad ani ne rok po přestavbě došlo k vybudování dvou velkých výkladů místo původních oken.

Pro srovnání připojuji obdobný pohled z roku 1930:

Marktplatz 1930

Momentka z roku 1967:

Náměstí míru 1967

Detailní záběr čtyř zmiňovaných domů asi z roku 1980:

Náměstí míru 1980

Do budovy se tak nastěhovaly finance, tehdy zastoupené filiálkou Německé kreditní banky se sídlem v Praze, Kreditanstalt der Deutschen Zweiganstalt r. G. m. b. h. Prag. Ústav nabízel provádění všech peněžních úkonů a pyšnil se 81 pobočkami, správou kapitálu o hodnotě 800 milionů Kč s ručením 80 miliony Kč. Po druhé světové válce jako konfiskát připadla pobočka Úvěrnímu ústavu Praha, dříve KdD Praha a ve vrchních patrech byly byty. V poválečných změnách se v roce 1947 jedná o pobočku Občanské záložny a nakonec se do tohoto objektu nastěhovala pobočka Československé státní pojišťovny. V roce 1964 byla provedena adaptace výkladních skříní pro prodejnu koberců a v roce 1968 pro jejich havarijní stav opět byly výklady opravovány. Československá státní pojišťovna ještě stihla provést rekonstrukci objektu v roce 1988, i když už se budovalo její nové sídlo na rohu Mlýnské ulice. V posledních dvou desetiletích se zde vystřídalo několik finančních ústavů, až se zde na delší dobu usadila pobočka Raiffeisenbank a objekt byl znovu renovován. Financím tedy budova slouží stále od své dostavby dodnes.

Mapka - toto místo je zde

Děkuji p. Panáčkovi a p. Juhaňákové za zapůjčení dobových obrazových unikátů použitých v této kapitole.

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.