Badergasse mit Zollamtsgebäude - Lazebnická ulice s celním úřadem

V době pořízení snímku, okolo nebo těsně po roce 1900, sloužil nárožní dům celnímu úřadu a po levém okraji snímku protékala voda severního ramene Ploučnice. A právě z tohoto prostoru, vlevo ze záběru, pocházejí nejstarší důkazy o osídlení prostoru našeho města. Jedná se o zlomky keramiky a artefakt dřevěné lodi z doby asi před 2200 lety. V těchto místech se také stýkají dvě prastaré ulice. V ose záběru je to ulice Lazebnická, tedy přesně Badergaße, která je takto poprvé uváděna roku 1613. Ve dvacátých letech 20. století je ulice uváděna i jako Badegasse, tedy Lázeňská. Její název byl zcela změněn až v roce 1945, od kdy nese název Berkova. Z pravé strany sem přichází Zámecká ulice, která nese svůj název už od roku 1579, tedy i v německé variantě Schloßgasse. Ulice byla příjezdovou komunikací k hradu, později zámku, kam se dalo dostat přes mostek na remenu Ploučnice, navazující na tuto ulici, před severní bránou hradu.

Badergasse mit Zollamtsgebäude na pohlednici z roku 1902:

Berkova ulice s Kounickým domem dne 16.8.2007:

Na místě nárožního domu stával vrchnostenský pivovar, zničený během městských požárů v letech 1611 a zejména roku 1698. Protože pivovar býval natolik významným zdrojem příjmů, rozhodl se hrabě Jan Vilém Kounic postavit nový pivovar daleko za městem. V místech, kde se zbytky areálu pivovaru v Moskevské ulici pod nemocnicí, dochovaly dodnes.

Na tomto místě v Lazebnické ulici byl postaven dům, na svou dobu netradičně celokamenný, dokončený roku 1771. Dům byl vystavěn tehdejšími majiteli zdejšího panství, hrabaty Kounicovými, jejichž plastický znak je v průčelí domu stále. Budova byla vystavěna pro vrchnostenské úředníky hospodářské správy. Později zde byl sklad soli, vojenská nemocnice, sklad tabáku, celní úřad. V roce 1923 odkoupil dům od od hraběnky Eleonory Andrassy-Kounicové stát, který zde umístil české státní reálné reformované gymnazium, zřízené ve městě roku 1920. Škola zahájila provoz v tomto objektu roku 1924 a byla zde do roku 1938. O jeho zřízení se výrazně zasloužil ředitel litoměřického reálného gymnázia Václav Ruth, českolipský rodák a svého času člen zdejší České besedy. Gymnázium mělo výbornou pověst a také vysokou úroveň. Jak v oborech vědeckých, tak i sportovních, zejména v lehké atletice. V tomto ohledu byl zde vzorem profesor Dr. Václav Drozda, vědec a lehký atlet a mistr republiky. Dokladem vysoké úrovně ústavu je i vítězství v celostátní soutěži v lehké atletice všech středních škol v republice v roce 1934. Zdejší atleti Kozák, Bednář a Zoulek dokonce patřili k nejlepším v soutěži. Mezi lety 1920 až 1938 zde studovalo 943 žáků a 193 z nich úspěšně složilo maturitní zkoušku. Později byl v domě krátce Úřad pro ochranu práce a po té zase škola, tentokráte do šedesátých let 20.století. Po té zde našel své sídlo multizájmový Svazarm, neboli Svaz pro spolupráci s armádou.

Jako zajímavost přikládám vysvedčení ústavu z roku 1923:

Levá část ulice ze snímku musela ustoupit přístavbě domu obuvi, realizované v letech 1987-1988. Stávala zde také empírová budova, kde byla naposledy modlitebna Jednoty bratrské a zmizela i s ostatními budovami v roce 1985.

Badegasse, Lázeňská ulice po roce 1920:

Snímek z městského zpravodaje z ledna 1985:

O několik dní později na snímku pana Topinky, bohužel v horší kvalitě:

Berkova ulice 18. ledna 2009:

V trošku jiném úhlu pohledu okolo roku 1980, spíše dříve:

A ještě jižní strana ulice ve stejném období, tedy okolo roku 1980:

I v této uličce bývalo několik obchodů a živností. Ve 30. letech 20. století to bývalo v prvním domě tohoto pohledu, v čísle popisném 101, řeznictví, které po válce přebralo do své správy spotřební družstvo Severočeská včela. V dalších domech bylo možné nalézt obchod ovocem a zeleninou Karl Vojta, punčochové zboží v čp. 106, posledním domě demolice. Bývalo tady také malířství, dámská krejčová, nebo švec. Dnes je místo domů jednolitá přístavba rozličně využitá.

Mapka - toto místo je zde

Zadní trakty dnes zbořené strany domů přibližně okolo roku 1980:

Zadní část budovy s čelem do Berkovy ulice i s průhledem do této ulice 3.5.2009:

Poslední pohled byl vpravdě historický, neboť 13. května 2015 došlo k zřejmě největšímu požáru v centru města od roku 1820. Nyní však díky vysoké profesionalitě současných hasičských sborů a jejich vysoké technické úrovni strávil červený kohout jen jednu budovu, byť dosti rozlehlou. Obětí nepozornosti dělníka na střeše se stal tak zvaný Kounický dům číslo popisné 100 na rohu s ulicí Zámeckou. Připojuji krátkou obrazovou reportáž ze středy 13. 5. 2015:

Snímky jsou z času 15:33 a 15:35:

Plech an střeše shořel jako papír a v 16:13 už nic nezbylo:

A kompletní dílo zkázy z oken Richterhofu o pár dní později, dne 5. 6. 2015:

Ale zpět do doby přestavby jižní strany ulice. Snad jediné pozitivum na demoliční akci jsou cenné archeologické nálezy z tohoto místa, které díky odstranění staveb bylo možné uskutečnit.

Mezistav této strany ulice na počátku výstavby Domu obuvy v roce 1985:

Západní část Berkovy ulice před demolicemi v roce 1985:

Obdobný pohled do Berkovy ulice dne 11. 7. 2009:

Portál domu čp. 103, který stával uprostřed ulice, stav před demolicemi:

Klasický pohled do ulice Berkovy z let socialistických - demoličních - 9. 6. 1980:

Přeci jen lepší pohled zachycený 20. 3. 2011: