Domů Jméno města
Jméno města Tisk
Čtvrtek, 07 Únor 2008 14:05

Jméno města je úzce spjato s jeho vznikem, takže se nevyhnu menší exkurzi do doby, ze které nemáme k dispozici mnoho jasně prokazatelných záznamů. Obecně se klade vznik města do období ranného středověku. Také není jednoznačně prokázáno, zda vznikla dříve osada či opevněné místo, později hrad u přechodu přes řeku. Proto ani není zcela jisté zda byl hrad pojmenován po přilehlé osadě, či naopak. I když ve světle nových výzkumů začíná být stále pravděpodobnější, že existence hradu předcházela založení města. V době zakládání města sousedícího s hradem již pravděpodobně existovala slovanská osada stejného jména položená nedaleko na východ, později přejmenovaná na Starou Lípu. Její existence je doložena již v první polovině 13. století.

Naše město je jedním z mnoha měst, které si udržovalo svůj název už od prvního písemného záznamu až do současnosti. Pouze se vyskytují drobné jazykové mutace, nikoli však kompletní překlady. Stejně tak není jistý původ jména. Sice se zde nabízí hypotéza o lipových porostech, ale jsou to opravdu jen dohady. Původ města je podle nejnovějších výzkumů kladen na počátek 14. století, ač se nevylučuje i dřívější osídlení, spíše naopak. Dříve se za první písemný záznam zmiňující osadu či město Lipá považoval zápis na latinské kupní listině uložené v Doksanské kapitule z roku 1263. Je zde na straně kupující uveden „Arnoldus dictus de Lipa, cives in Crawar”. Tedy Arnold, kravařský měšťan pocházející z Lípy. V poslední době se však tento dokument jako první písemný důkaz o Lípě zpochybňuje, nebo spíše jeho vztah k Lípě jako městu. Tím pádem by se prvním dokladem mohla stát písemnost z roku 1277 zmiňující Čeňka z Lípy (Chenko de Lipa) mezi šlechtou zaručující se za krále Přemysla Otakara II.  Ovšem i zde jde s největší pravděpodobností pouze o doklad existence hradu a nikoli i města. Již nezpochybnitelnými doklady jsou zakládací listiny města Bělé (Nového Bezdězu) z 24. dubna 1337 vydané pražským purkrabím Hynkem Berkou v jeho městě Lipém.

Jen pro pořádek se pokusím ve stručnosti vyjasnit vztahy mezi těmito Ronovci. Za zakladatele města býval pokládán Chval, syn Častolova ze Žitavy, ale s posunutím data založení města na počátek 14. století je jisté, že zakladatelem města musel být až někdo z jeho následovníků. Chval byl panovníkovým kastelánem na hradě Žitavě. Zbudoval roku 1253 i rodový hrad Ronov, dnes Trzcienec v Polsku. Jižní části svých držav zajistil zbudováním dalšího rodového sídla Frydlantu kdesi u Holan. Do dnes na ne zcela přesně lokalizovaném místě. A vybudováním hradu Lipá se dotvářela souvislá síť hradů ronovských držav. Prvním pánem psaným z Lipé byl Chvalův syn, již zmiňovaný Čeněk. Později nejznámější z Ronovců a jeden z možných zakladatelů města poblíž hradu Jindřich z Lipé (†1329) prodal Lipou s ostatním zbožím potomkům Chvalova bratra Hynka z Dubé. Jindřich byl snad mladším bratrem či synem Čeňka z Lipé. Hynkem Berkou Lipským byla také vydána první dochovaná městská privilegia pro Lipou z 23. března 1381.

Lze tedy říci, že za zhruba 700 let písemných záznamů o městě je jeho jméno konstantní. Ať už jsou to písemnosti české, německé či latinsky psané. Jen bylo uváděno v těchto mírně odlišných tvarech: 1263 Lipa, 1297 Lippa, 1306 Lypa, 1308 von der Leypen, 1400 z lyppeho, 1413 de Lipeho, 1426 Leipe, Leyppen, 1441 v Lipém a do Lipého, 1515 město Lippý, 1541 Lippay, 1562 lippey, 1713 Leippa, 1720 cžeska Ljpa, Böhmisch Leypa. V písemnostech z minulosti se také můžeme setkat s tvary Lyppa, Leippen, Lipen, Lipay, Libbe a pochopitelně Lipá. Těžko říci, do jaké míry se o různé tvary postarala chyba písaře. Svou roli jistě sehrál i jazyk písemností, kdy se jméno prostě zkomolilo během překladu. Poprvé se setkáváme s přívlastkem Česká již v roce 1568. Toto celé jméno bylo úředně potvrzeno v roce 1854 - Česká Lípa, Böhmisch-Leipa.

Z písemných pramenů můžeme vyvodit, že zde vždy žili německy i česky mluvící obyvatelé společně vedle sebe ve velice těžko zjistitelném poměru. Jak napovídá český původ jména, snad byla osada původně slovanská. Toto území spadalo také takřka nepřetržitě k českým zemím, byť vždy na pomezí územních celků. Snad tedy bylo česky mluvící obyvatelstvo v převaze, či minimálně byl jeho poměr dosti výrazný.  Zvrat nastává zřejmě v období kolem roku 1600, kdy začíná být německy mluvící obyvetelsko stále více zastoupeno. Tento vývoj vrcholí koncem 19. a začátkem 20. století, kdy podíl českého obyvatelstva ve městě byl necelých 20%. Při sčítání v roce 1921 to bylo přesně 13,4%.

Zároveň při rostoucích nacionálních třenicích je logické, že německé většině nebude úředně potvrzený název zcela vyhovovat. Proto také už 13.4.1883 žádal městský úřad o povolení na změnu názvu města na Lípa, což bylo zamítnuto. Dne 11.2.1910 vyšel z městské rady požadavek ještě troufalejší a to žádost o změnu jména na Německou Lípu (Deutsch Leipa), či alespoň na název Lípa v Čechách. Ale ani toto nebylo povoleno. V tomto období je také na většině pohlednic uváděn název města jako Leipa i. B. Jistě proto, že vydavateli byli takřka výhradně Němci. Vrcholem celého tohoto snažení německé většiny bylo po Mnichovské “dohodě” a obsazení města říšským vojskem usnesení městské rady ze dne 21.10.1938 kdy byl jednomyslně přijat návrh na změnu názvu města na Lípa nad Ploučnicí (Leipa an der Polzen). Avšak na žádost o úřední povolení přišla 23.1.1938 z Ústí nad Labem odpověď, kde se doporučuje používání jména Leipa. Navržený název se neschvaluje, “neboť není pěkný a rovněž není ve shodě s paragrafem 10 D.G.O.A”. A ještě dne 20.2.1939 potvrdil své definitivní rozhodnutí župní vedoucí. Teprve po skončení II. světové války se poměr národností mezi obyvateli města radikálně změnil a tím se ustálilo i jméno města.

V celé snaze německy mluvících skupin o změnu názvu města mi příjde trochu paradoxní boj o změnu a zároveň prosazování  německé zkomoleniny českého názvu tohoto místa. Pokud se nemýlím Leipa není žádné německé slovo, ale s největší pravděpodobností jde o zkomoleninu slova Lípa. Pokud by měla být snaha německých skupin dokonalá, měli by usilovat o změnu na Deutsch Linde. Stejné je to s názvem řeky. I zde je Polzen pravděpodobně pouhou zkomoleninou českého názvu Ploučnice odvozeného pravděpodobně od slova ploužit, neboli Ploužnice, jež se ještě dochovalo v názvu vesničky za Mimoní, kudy ovšem Ploučnice přímo neprotéká. Zároveň však tento název přesně vystihuje charakter řeky proplétající se Českolipskem.

V posledních odstavcích je i ukrytý klíč k symbolice názvu těchto stránek. Jak jsem napsal do úvodníku v postupně uveřejňovaných článcích bude vysvětlena symbolika názvu, ale v tomto článku lze najít zcela kompletní odpověď na otázku proč německý název domény s koncovkou cz, která je tam velice důležitá. Je to strašně jednoduché. V období, kterému se zde chci věnovat díky starým pohlednicím, bylo toto zřejmě od nepaměti české město v těchto časech obýváno ve velké většině německy mluvícím obyvatelstvem. Vždyť i mnoho obyvatel považujících se za čechy národností neovládali češtinu ani ne obstojně. Tato varianta názvu podle mého názoru přesně vystihuje charakter města na přelomu 19. a 20. století.

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.