Domů Městský park
Městský park Tisk
Pátek, 15 Únor 2008 12:18

Městský park, kdysi i Stalinovy sady

O vznik městského parku se zasloužil Okrašlovací spolek a zejména iniciativa malíře a profesora Eduarda Steffena. Prvním krokem bylo podání návrhu na založení parku v místech bývalé cihelny, předložené profesorem E. Steffenem a radním Ferdinandem Posseltem roku 1872. Roku 1875 za podpory města, byly od panství Nový zámek (panství  zámku Zahrádky) výměnou a doplacením 3500 zlatých získány pozemky u Cihlářského rybníčku s přilehlou strání o celkové rozloze 6,6 ha. Bylo to tehdy nevábně vyhlížející místo. Kdysi se zde těžil jíl na cihly, potřebné ke stavbě města a těžbou vzniklá jáma se časem přeměnila na Cihlářský rybníček („Leipaer Ziegelteich”), doložený již k roku 1648. Podle některých novinových zpráv z 19. století tu však místo rybníčku byla spíše nevábně páchnoucí louže, jejíž výpary nemálo obtěžovaly kolemjdoucí. Pozdějšími postupnými výkupy lesa a zahrad se rozloha parku stále zvětšovala. Nejvíce bylo získáno koupí lomu s pozemkem na svahu Tovaryšského vršku v roce 1908. Touto koupí se rozloha pozemku parku zvětšila o více jak 14 ha a rozloha parku tím dosáhla přibližně dnešních rozměrů.

Tovaryšský vršek s bývalým lomem asi okolo roku 1910:

Tovaryšský vršek okolo roku 1910

Přibližně stejná místa 19.5.2007:

Vrchní část parku 2007

Dalším krokem, nezbytným pro vybudování parku, bylo zavezení Cihlářského rybníčku, ze kterého se těžila hlína ještě při obnově města po velkém městském požáru v roce 1820. K zavezení prostoru, v části parku u města, bylo použito zejména zbylých trosek zničeného kostela svatých Petra a Pavla z dnešního Škroupova (Tržního) náměstí. Na takto vzniklé pláni vystupoval, ještě před zahájením budování parku, po tři dny slavný americký cirkus MERY, čímž se značně napomohlo všeobecné propagaci záměru úpravy těchto míst. Park byl koncipován jako anglický, s přilehlým lesoparkem, na jehož realizaci se podílel zahradní inspektor Johann Klimesch z krušnohorského zámku Jezeří. Hlavní promenádní trasa, od nástupních bodů z ulice Žižkovy a Havlíčkovy, tvořila ovál spojující spodní parkovou úpravu s lesoparkem v horní části prostoru. Na vyvýšenině v jižní části, přiléhající k Mikovcově ulici, byla zřízena v roce 1877 školka a zahradnictví s domkem hlídače parku. V parku také působil zahradník placený Okrašlovacím spolkem. Zřejmě prvním byl Franz Herold a jeho následovníci pokračovali v jeho práci až do poloviny 70. let 20. století, kdy proběhla poměrně velká rekonstrukce parku.

Centrální část parku v padesátých letech 20. století:

Střed parku v 50. letech

Centrální prostranství parku 27.5.2007:

Střed parku 2007

Také by mohlo být  zajímavé zjistit, jak asi dnes vypadají ti fešní kluci v trenkách z dobové pohlednice…

Jak je ze snímků patrno, při rekonstrukci ke stému výročí otevření parku, byl centrální prostor upraven bezúdržbovým vydlážděním, prostory mezi cestičkami se proměnily v „pouze” travnaté plochy a vzrostlých stromů také ubylo. Rekonstrukce tehdejších Sadů pracujících proběhla v letech 1974 - 77 celkovým nákladem 4 273 000,- Kčs a do její realizace zásadně zasáhla ničivá vichřice z počátku ledna 1976, která již tehdy dosti prořídlé stromoví ještě více zdecimovala. V této době z parku zmizel se záhony květin i městský zahradník pan Svoboda na svém dvoukolovém traktůrku, který se o městskou zeleň staral se svou dcerou Miluškou. Na rekonstrukci se kromě městských technických služeb podíleli pracovníci JZD Dubnice. Park byl po dobu rekonstrukce uzavřen, i když se zde objevovaly stále nově odložené věci jako staré matrace a podobně. Ono chování občanů ke svému parku nebylo vždy ukázkové, jako například před vánoci 1967, kdy si v centrální části parku kdosi vybral vrchní část stříbrných smrčků a zajistil si tak úsporu 20 Kčs za vánoční stromek.

V prostoru parku bylo od jeho vzniku postupně vysázeno několik vzácných dřevin, upraveno mnoho záhonků s květinovou výzdobou, vzniklo zde jezírko, hudební pavilon, vyzděná studánka, veřejná sáňkařská dráha a mnoho pomníků. Většině věcí se budu věnovat samostatně v podkapitolách tohoto článku. V době zřizování letních kin, bylo i v našem parku zřízeno letní kino, původně vcelku nenásilně působící. Vše se ale radikálně změnilo dobudováním plechového zastřešení plátna s pódiem v letech osmdesátých. Nakonec bylo kino na přelomu tisíciletí rozebráno a prostor zatravněn. Letní panoramatické širokoúhlé kino zahájilo provoz 1. července 1961.  Již v březnu 1960 byla akce schválena a ihned bylo započato s kácením stromů a bouráním zbytků starého letního kina. Houževnatý boj s bažinatým terénem, drenážováním a stavbou železobetonových základů svedly první skupiny brigádníků. Občané města odpracovali v akci „Z” za 16. měsíců cca 25 000 brigádnických hodin. Po dobudování podia, šaten a bufetu měla investice dosáhnout 1,2 milionu Kčs. Rozměry promítacího plátna byly 22×9 metrů a do hlediště se pohodlně vešlo 1200 sedících diváků. Později bylo hlediště rozšířeno o dalších 600 míst. První diváci - brigádníci shlédli první promítaný film, kterým se stal sovětský film „Dívčí jaro”.

Jak se po léta tradovalo, park je jedním z největších a nejkrásnějších městských parků severních Čech. I přesto bylo budovateli let osmdesátých rozhodnuto zdejší klid narušit výstavbou komunikace spojující ulici Roháče z Dubé se sídlištěm Sever. Spojka začla vznikat v roce 1989 a již noví zastupitelé v březnu 1992 rozhodli o jejím předání k užívání motoristům. Nejdříve od 15.6. zkušebně na 3 měsíce, což plynule přešlo k trvalému užívání. Tím byl park oddělen od prostoru Střelnice, kdysi přirozeně přiléhající k parku. Dnes už se také dá říci, že pověsti o vyjímečnosti parku jsou již jen legendami a z parku už zbývají v podstatě jen trosky bývalého vzhledu.

Podoba pomníčku W.vd Vogelweide z roku 1931 a 28.10.2010:

Stadtpark 1931 Městský park 2010

V parku je také, mimo dále zmiňované pomníky, ještě nenápadný pomníček odhalený roku 1931 připomínající 700. výročí úmrtí německého pěvce, tak zvaného minnesängra, údajně žijícího na dvoře českého krále Václava I.,německého básníka, nejvýznamnějšího lyrika německé středověké literatury, Waltera von der Vogelweide (*asi 1170 - †asi 1230, vždy ve Würzburgu, i když jeho místo narození bylo možná kdesi v severních Čechách). Dnes bychom mohli s drobnou nadsázkou říci, že se jednalo o středověkou „hvězdu pop-music”, ovšem zcela vážně o osobnost, která je citována jako jedna z velice významných pro vývoj německého jazyka. Bohužel ani zde mi není známa přímá souvislost s naším městem, spíše se jednalo o všeobecnou oblíbenost mezi německy hovořícím obyvatelstvem. Kámen se nachází nedaleko školy u jednoho z původních vstupních míst do parku.

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.