Domů Náměstí Osvobození
Náměstí Osvobození Tisk
Pondělí, 18 Únor 2008 11:53

Náměstí císaře Josefa - Kaiser Josef Platz

Toto prostranství původně náměstím a ba ani prostranstvím nebylo. Procházela tudy Zádušní ulice od Zádušní brány dále směrem k Dolní Libchavě. Jednu stranu ulice v těchto místech tvořila budova kláštera a druhou řadové domy. Ovšem převážně dřevěné. Situace se rapidně změnila požárem 9.5.1865. V prostoru od dnešní Havlíčkovy ulice směrem k centru města již k obnovení domů nedošlo a byl tím vytvořen prostor pro vznik náměstí. Později částečně obestavěn. Na prostoru spáleniště od centra bylo postaveno Reálné gymnázium, kterému je věnována samostatná kapitola.

Po dostavbě budovy gymnázia, byl prostor náměstí vytyčen a v roce 1871 také dostal jméno Nový trh - Neumarkt. Možná je tím naznačen záměr, ke kterému prostranství mělo sloužit, ale ve skutečnosti se tu trhy nikdy nekonaly. Záhy se tak náměstíčko stalo náměstím pomníkovým. Jako první zde byl vztyčen pomník císaře Josefa II v roce 1882. U této příležitosti také došlo k první změně názvu na Josefské náměstí - Josefsplatz, někdy psáno i Josef Platz. V roce 1924, několik let po vzniku republiky, se název změnil na Kudlichovo náměstí - Kudlichplatz. Souviselo to současně i s výměnou pomníku. V roce 1945 se z náměstí stalo Komenského a v roce 1982, po vztyčení pomníku rudoarmějce, byl změněn název na náměstí Osvbobození. Po roce 1990 byl rudoarmějec odstraněn, pomník změněn na Pomník obětem fašismu, ale jméno náměstí už zůstalo. Lidově se však náměstí mnohdy říká už mnoho desítek let Klášterní. Také kapitola Klášter doplňuje obrazy o podobě tohoto prostoru.

Kaiser Josef Platz na pohlednici prošlé v roce 1901:

Kaiser Josef Platz 1901

Náměstí Osvobození 22.4.2007:

Náměstí Osvobození 2007

První z pomníků byla busta císaře Josefa II, odlita ve Vídni z více jak 600kg bronzu o výšce 1,57m. Stála na podstavci z černé šluknovské žuly, vysokém 3,64m. Na podstavci pod říšskou orlicí byl v němčině nápis: „Nezapomenutelnému císaři Josefu II 1882″.Pomník byl slavnostně odhalen za nádherného počasí v neděli 29. října 1882. K nevoli německých obyvatel byl pomník poprvé stržen 9.4.1919 a uložen v klášteře během odstraňování starých symbolů mocnářství na území nové republiky. Ovšem v říjnu 1920 němečtí nacionalisté pomník vrátili zpět, což mělo demonstrovat náklonnost převážné části obyvatel města k německým myšlenkám. Definitivně byla busta odstraněna až v roce 1923. Byla sice opět uložena v klášteře, ale roku 1940 bylo použito 640kg bronzu k výrobě německých kanónů.

Josefplatz s průhledem do Parkstraße s dnes již nestojícím domem v roce 1905:

Josefplatz 1905

Náměstí Osvobození s průhledem do Havlíčkovy ulice 1. 11. 2014:

náměstí Osvobození 2014

Na prázdném podstavci byl umístěn a 22.5.1923 slavnostně odhalen pluh. Pomník měl symbolizovat boj rolnictva za svobodu a zdůraznit tak agrární tradici ve městě. Vždyť v lednu 1920 zde vznikla Německá agrární strana, která sídlila v pronajaté kanceláři v budově kláštera. V tomto duchu bylo také náměstí pojmenováno po rakouském agrárním politikovi Hansi Kudlichovi, jemuž se přičítal podíl na vydání zákona z roku 1848 rušící poddanství. Mimo jiné se u tohoto pomníku také konal v dubnu 1938 sraz mládeže sloučené Německé agrární a Sudetoněmecké strany.

Ještě jeden typický záběr náměstí s pomníkem v roce 1913:

Josefplatz 1913

Náměstí Osvobození 1. 11. 2014:

náměstí Osvobození 2014

Poměrně dlouho po válce bylo náměstí bez pomníku. Až roku 1982 sem byl přemístěn pomník rudoarmějce, původně umístěný přibližně v prostoru odbočky na parkoviště za OD Andy. Důvodem byla právě výstavba nové komunikace a následně Prioru. I když mezi lidmi se opět šuškalo, že odpovědní mocipáni mají obavy, aby někdo nevzkřísil pověst Plaváčka a socha neskončila v Ploučnici jako v roce 1968. Prostor parčíku na tehdejším ještě Komenského náměstí byl upraven dle projektu architektů Krajské organizace pro rozvoj techniky v Libereci,, výtvarný návrh zajistil Český fond výtvarného umění - Dílo Liberec, podíleli se na něm ing. arch. V. Macek, ing. arch. J. Bedrník, akademičtí sochaři J. Dostál a J. Lukáš, se kterými na návrhu spolupracoval i autor vlastní sochy rudoarmějce akad. sochař Fiala z Litoměřic. Realizaci provedli městské Technické služby a kamenické práce pracovníci Československého kamenoprůmyslu Hradec Králové.

Na rohu náměstí s Havlíčkovou ulicí je budova bývalé tiskárny, ke které patřila i tovární přístavba z počátku 20. století. Ta patřila tiskaři Filipu Jeřábkovi, původem z Prahy, jenž sem přesídlil na přání krajské vlády k zajištění tisku novin a dalších tiskovin. Bydlel na dnešním náměstí nesoucí jeho jméno. Tiskárnu však vedl jeho bratr Jan a později nájemce Václav Michálek. V roce 1875 tiskárnu získal Josef Hamann. Tiskař, knihkupec a jeden z nejpilnějších vydavatelů pohlednic města ve své době. Později se stal i starostou města. V roce 1889 získala tiskárnu rodina Bergmannova, kterým byla po druhé světové válce znárodněna. Zcela zrušena byla tiskárna v roce 1950.

Mapka - toto místo je zde

Náměstíčko, tehdy Kudlichovo, s klášterem okolo roku 1935:

Kudlichplatz 1935

Náměstí Osvobození s basilikou a klášterem 8. 4. 2011:

nám. Osvobození 2011

Snad nejzajímavější detail z této dvojice snímků je místo dnešního vstupu do muzea. Původně se jednalo pouze o okno. Dvojici ještě doplňuji snímkem z mezidobí, na kterém si lze všimnout na místě dnešního památníku světelného poutače, který k 60. výročí VŘSR zde instaloval podnik SČE. Autorem snímku je Jaroslav Topinka a pořízen byl v roce 1980:

Komenského nám. 1980

K náměstí Osvobození také patří dům číslo popisné 455 naproti kostelu. Jedná se o velký rohový dům z poloviny 19. století. Tak jak to bývalo běžné ve velkých domech, vždy tu byla nějaká provozovna či firma. Na přelomu století to byla výroba pianin Johann Seifert, později obchod jízdními koly a šicími stroji Franz Klimt. Nejpozději od dvacátých let zde byla pekárna Franz Richter. Konec války zde však již měl svou pekárnu Alfred Augsten, kterou hned po ní přebírá pekařský mistr Václav Brejcha. Nebyl to sice přímo českolipský rodák, ale už před okupací měl v Lípě pekárnu na Slovance. Obchůdek přebran včetně zásob a vybavení, kam patřila i parní pec. V té době je zde 5 zaměstnanců. Ovšem v roce 1948 je Václav Brejcha za nepřátelský postoj k režimu provozovny zbaven, přejímá ji spotřební družstvo Severočeská včela, respektive následně Severočeské pekárny národní podnik.Za vlády národních podniků byl obchůdek spoustu let zavřený, než se sem vrátila po devadesátém roce zase pekárna.

Josefplatz s prodejnou kol a cyklistických potřeb okolo roku 1915:

Josefplatz 1915

Náměstí Osvobození s prodejnou v roce 1980:

Osvobození 1980

Náměstí Osvobození s pekárnou 22. 2. 2015:

Náměstí Osvobození 2015

Obchod s vývěskou na náměstí Osvobození a typický odpadkový koš v roce 1985:

Náměstí osvobození 1985

Dům na náměstí Osvobození dne 16. 6. 2015:

Náměstí osvobození 2015

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.