Domů Partyzánská ulice
Partyzánská ulice Tisk
Pondělí, 18 Únor 2008 12:35

Grosse gasse - Velká ulice

Na snímku je v České Lípě ojedinělá skupina domků. Jedná se o pozůstatek spíše vesnické, či předměstské zástavby. V době pořízení původního záběru v městské části III. se jednalo o konec ulice zvané Velká. Od roku 1945 se již ulice jmenuje Partyzánská, ale v roce 1910 dostala hlavní cesta Svárovem jméno Velká. Původně byla tato část dnešní Partyzánské ulice samostatnou ulicí s názvem U protěže, podle jména hostince na jejím konci, tedy hostince Protěž (Edelweiß). Jenže 3.12.1911 byly obě ulice sloučeny pod jedním názvem Velká ulice.

Pohlednice odeslaná roku 1931:

Svárov 1931

Záběr na stejná místa 1.9.2007:

Svárov 2007

Mapka - toto místo je zde

V těchto místech ulice Partyzánská končí, případně začíná, podle toho jakým směrem jdeme. Původně se jednalo o jedinou průchozí komunikaci, kolem které se soustředila zástavba, ze které odbočovalo několik krátkých uliček. Ve směru chůze z tohoto bodu k řece je první část ulic spíše klidovou zónou, s ohledem k umístění školy. Zde vybíhá k východu ulice Husova, která se původně od roku 1910 jmenovala Žizníkovská a záhy od roku 1912 Mariánská. Dnešní název nese po mistru Janu od roku 1945. Za školou se ulice Partyzánská stýká s ulicí Máchovou, původně pojmenovaná roku 1912 Polní. Pojmenování vycházelo z charakteru řídce zastavěné ulice a vydrželo do roku 1945. Z tohoto místa je pokračování ulice Partyzánské stále hlavní komunikací v této městské části. Dále narážíme na ulici Českou. Původní pojmenování z let 1910 - 1945 bylo Železniční, protože kopíruje starou mimoňskou železnici. V dalším postupu narážíme na ulice zmiňované jinde. Partyzánská končí na křížení s ulicí Poříční, což bylo původně vyústění pokračování cesty z ulice Růžové z Hrnčířského předměstí. Název Poříční se používá od roku 1949. Přímá linie k řece již pokračuje od roku 1945 jako ulice Pivovarská, původně od roku 1914 U pivovaru.

Přikládám ještě pohlednici se snímkem pořízeným před rokem 1900. V této době byly tyto stavby pro zemědělskou ves Svárov typické a bylo jich zde několik. Tyto dva konkrétní domy stály v místě dnešního železničního přejezdu u Městského nádraží, na straně ulice k nádraží. Pohled je tedy od Svárova k městu. Bližší dům byl zbořen během výstavby nádraží, protože trať prochází vlastně přímo jím. Druhý dům vydržel v bezprostřední blízkosti tratě o pár let déle.

Staré svárovské domy před rokem 1898:

Svárovské domy před rokem 1900

Stejná místa 30.9.2007:

Svárov 2007

S úplně přesnou lokalizací na metr přesnou, se v tomto případě pochopitelně holedbat nemohu. Ovšem s prostorem jsem si zcela jist, s tolerancí maximálně 10 metrů.

A ještě jednou toto místo trošku s nadhledem, rok 1925:

Grossegasse 1925
Reprodukci mi zapůjčil Radim Paclt, kterémužto tímto děkuji.

Partyzánská ulice bez vlaků 20.10.2008:

Partyzánská 2008

Mapka - toto místo je zde

Pokud bychom se vrátili Partyzánskou ulicí trochu zpět, dostaneme se na křížení s ulicí Českou. Přesně po ose České ulice probíhaly kolejnice Mimoňské dráhy z roku 1883. Ještě před nimi byla restaurace Slunce (viz samostatný článek) a kromě dodnes ještě dochované svárovské hospody (viz také samostatný článek) byl za kolejemi ještě jeden hostinec, který v první polovině 20. století neodmyslitelně patřil ke svárovské Velké ulici, nebo chcete-li Grosse gasse.

Restaurant zum Gambrinus krátce po roce 1915:

Gasthaus zum Gambrinus 1915
Pohlednici zapůjčil Radim Paclt.

Dům čp. 1049 na Svárově dne 26.7.2008:

Partyzánská 2008

Snímky na první pohled jakoby nelícují, ale zdání klame. Stačí si porovnat počet oken, což je nejviditelnějším znakem přístavby domu bývalého hostince. V domě čp. 1049 býval od počátku 20. století nejprve hostinec Knoblochův, později Rudolfův, což jistě souvisí se jménem majitele Rudolf Robert na počátku první světové války. V jejím průběhu dochází ke změně jména hostince na Restaurant zum Gambrinus. V té době podnik získává Franz Mitteis, hostinec nabízí pochopitelně zahradní posezení s kulečníkem, výbornou kuchyni a výtečné nápoje. V domě bylo provozováno též neméně v inzerci avizované řeznictví. Hostinec sloužil do konce druhé světové války, po ní sloužil různým provozním účelům, ale již nikoli jako hostinec. Také jen drobné upřesnění k názvu. S dnešní populární fotbalovou značkou piva má trošku jinou souvislost, než bývá dnes běžné. Pojmenování U Gambrina nebylo zvoleno po značce piva, ale předobrazem byl bájný flanderský král Gambrinus, který jako první počal vařit pivo. Jak praví Aventinova kronika a jak se to traduje ve Flandrech či Belgii a okolí, ale také v německy mluvících zemích. Ovšem o jeho prvenství by se dalo s úspěchem pochybovat, nač ale na tomto místě, vždyť báje jsou prostě báječné.

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.